Již další epitaf prozradí hned tři skutečnosti.
a) veselický hřbitov slouží žídkům z širokého
okolí (jak poznáme za chvíli od Dětenic, přes
Libáň, Bakov, DLouhou Lhotu až po Mcely)
b) zdejší Pohřební bratrstvo bylo na úrovni,
dobře znalé tradiční literatury - viz talmudická
parafráze *mi-gra gara
c) rodina Nohel byli levité
== epitaf ==
Sem uložili toho, jenž skonal pátého dne, totiž
druhého dne svátku Šavuot 5691. Odešel odtud
ještě ve své jarosti, umenšiv počet svých let
kvůli svému vykoupení (mi-gra gara), aby si v pokoji
odpočinul na svém lůžku. Totiž ten, jenž si vybral
dobré a zlem pohrdal. Ajcik, syn váženého pana
Fejšla Nohela (ha-levi) z Dětenic.
== pozn. ===
netradiční a zde na veselickém hřbitově několikrát
opakovaný obrat (mi-gra gara) je vědomou parafrází
talmudických pasáží o postupném umenšování dluhu,
kdy se služebník může vykoupit tím, že rezignuje na
část odměny, která mu za léta jeho služby náleží.
(Kidušin 11b)