Talmud Ber 55a – 57b / Divrej chalomot
Úvodní slovo k tématice snů nacházíme v talmudu již na foliu Ber 14a (Kdo neměl sen po dobu sedmi dní, je možná málo spravedlivý… Nicméně tamtéž se jedním dechem dodává, že kdo se „sytí“ tórou usíná spokojeně); Již v této kratičké zmínce nacházíme dvojlomný pohled na záležitosti snů. Nepodceňovat, protože jsou „šedesátinou pproroctví“, ale na druhou stranou nepřeceňovat. Hlavní pasáže pak na fol. 55a-57b;
Čím hlouběji se gemara do tématu zabořuje, tím zřetelněji vysvítá na jedné straně její respekt vůči lidem, které jejich sny zneklidnily, ale zároveň také její úsměvná snaha poukázat, že se nic nesmí brát „smrtelně vážně“.
Talmudické pasáže vztahující se ke snům a jejich výkladům jsou jen myšlenkovým rozvinutím pravidla stanoveného v mišně 9:4 : Jeden by měl být Nebesům vděčný za všechno. Za dobré i za zlé, neboť stojí psáno: A milovati budeš Panovníka, svého Vznešeného, celým srdcem svým… Talmud pak vysvětluje celou řadu aspektů této vděčnosti a samotnými sny se začíná zabývat až na listu 55a
Asi nejdůležitějším konstatováním je výrok: Všechny sny se řídí podle výpodědi úst. (Ber 56a) – domyšleno do hloubky, jsme opět u toho, co je v nás, synech člověka, „božského“, zoziž kreativní schopnost tvořit a utvářet, jejímž důkazem je právě naše schopnost vyslovovat a pojmenovávat. Cokoli si v nahoře v bazénu předstvořených skutečností „objednáme“ tím, že to pojmenuje, začínáme pohybovat vesmíry a podílet se na uskutečňování.
Pak jsou myšlenku talmudu již zcela zřetelné. Sen je skutečně „šedesátinou“ proroctví, může nés a nese určitě poselství shůry, ale jsme to my, zda je naplníme na základě správné volby k dobrému anebo neblahému.
Zajímavá je pasáž když Rabba a Abaje přijdou za vykladačem Hedjou, kde o příznivé věštbě rozhoduje jediný zuz, a přesto se skutečnosti dějí …
V talmudu nejde vyloženě o „snář“ – stále se do tématu zahlubujeme, stále je zde přítomen prvek „přenosu drobečků včerejška i do snu“ – a tak ani incestní vztahy u bar Damy nelze brát jako jednoznačný výklad… Nejde ani o nějaké věštění zabodnutím nože (bibliomantii) – najdi si náhodný biblický verš a právě on je pro tebe poselstvím, jak by se mohlo zdát u takříkajíc „prvoplánových“ interpetací snů (vidíš slona, je to dobré znamení, protože tóra píše…) - . Spíš o to, že i vědomí má svůj podíl na naplnění předpovědi tj. že naše snění může z pokynu Nebes sice to a to znamenat, nicméně …
Součástí výzdoby každé ze synagog, jak v hlavní lodi tak zejména na ženských galeriích (Boskovice, Třebíč, Kounice, Úsov aj.) je modlitba „hatavat ha-chalom“ (obrácení snu k dobrému), kterou nacházíme na fol. 55b a která se postupem času stala standardní součástí liturgie.
----ooo
Talmud: (Ber 55a ) Rav Chisda prohlásil: Každý sen něco značí. Ovšem s výjimkou těch, které přicházejí v důsledku půstů (kdy se organismus může chovat nestandardně);
Dále k tématu dodává: Nevyložený sen je jako nepřečtený dopis.
A ještě: Žádný sen, ani dobrý ani neblahý se nikdy nenaplní úplně. Neblahý je do jisté míry lepší, než sen dobrý.Protože k tomu, aby se nenaplnil, stačí už jen samotné poděšení. U toho dobrého pak poskytuje patřičné zadostiučinění už jen samotné potěšení.
Rav Josef (který byl slepý) to komentuje slovy: Dokonce i v mém případě dokáže potěšení ze snu omezit jeho úplné naplnění.
Rav Chisda ale také dodává: Na druhou stranu je takový špatný sen horší než výprask (zákonem stanovené bičování). Neboť stojí psáno: To vše činí Panovník, aby bylo respektováno tváře Jeho… (kaz 3:14), a Rabba bar Chana s odvolávkou na rav Jochanana učí, že se tento verš vztahuje právě i na neblahé sny.
Prorok, jemuž bylo dopřáno snu, ať vypravuje onen sen, ten však, který má mé Slovo, ať vypravuje přímo toto slovo! Co je té plevě do pšenice, praví Hospodin (jer 23:28);
*) tento verš je citován zejména jako pravidlo, že „slovo“ již nepotřebuje výklad, kdežto „prorocký sen“ může bát a zaslouží si být interpretován, teprve poté se uplatňují i následující komentáře a obrazy o plevě a pšenici …
Jaký vztah mají pleva a pšenka vzhledem ke snům? Velký, jak upozorňuje rav Jochanan jménem rabi Šimeon bar Jochaj: Přesně tak, jako nemůže být zrno bez plev, tak ani sen nemůže být bez marných skutečností a zbytečných slov.
A rav Berachja konstatuje: Ostatně vidíme dobře, že ačkoli sen dojde svého naplnění, nikdy se nenaplní dočista. Odkud to můžeme dokázat? Ze snu Josefa Egyptského. V Písmu stojí: Hle opět jsem měl sen. A aj slunce, měsíc a jedenácte hvězd klanělo se mi (gn 37:9), ale když došlo k jeho naplnění, jeho matka již nežila …
-Ber 55b- Rav Levi učí (obraz): Člověk je schopen čekat na naplnění svého snu dvaadvacet let. Odkud to můžeme vyvodit? Opět z příběhu Josefa Egyptského. Neboť stojí psáno: bylť pak Josef v sedmnácti letech (gn 37:2) …. A o kus dále: Josefovi bylo třicet let, když stanul před faraonem (gn 41:46), Od sedmnácti do třiceti let je třináct let, k tomu sedm „hojných“ let a první dva roky ze sedmi „hubených“ - dohromady dvaadvacet.
Rav Huna učí: Laskavému člověku se nezdávají dobré sny, a zlovolnému naopak žádné neblahé. Proto se také podle tradice učíme, že král David nikdy v životě neměl dobrý sen, zatímco Achitofel zase nikdy žádný neblahý. Je ale psáno: Nic zlého se ti nepřihodí (ps 91:10) a tento výrok rav Chisda přeci vysvětluje s odvolávkou na rav Jirmijahu bar Abba tak, že to mj. znamená, že tě nebudou děsit zlé sny ani zlé myšlenky. Tomuto tradičnímu výroku se snažme rozumět spíše v tom smyslu, že dobrý člověk nespatří žádný dobrý sen o sobě samém, ale ostatní takový sen vidět mohou….
I kdyby tomu tak bylo, co je na tom tak pozitivního? Vždyť rav Zeira prohlásil (Ber 14a): Kdo během sedmi dní nemá žádný sen, je neblahým člověkem, neboť stojí psáno: Jestliže sytý (save) přenocuje bez navštívení, je zlý (prv 19:23); s tím, že je slůvko „sytý“ (save) nutno číst jako sedm (ševa). – Je však vhodné rozumět tomuto verši spíše ve smyslu: Není vyloučeno, že i takový sen má, ale ráno o tom neví …
*) Zde jen kratičce: Pohledem do Kralické bible, kterou Kraličtí překládali s přihlédnutím k židovské tradici, se nám dotyčný verš představí ve svém „správném“ výkladu, tedy ve variantě - Bázeň Hospodinova obživuje! Takový přebývá (nocuje) v sytosti aniž neštěstím navštíven bývá … ; A právě z tohoto čtení pak i talmudická tradice vysvětluje, že pokud je v jedinci onen respekt k Panovníkovi, většinou uléhá sytý tórou a pak nemůže mít špatné myšlenky ani sny. A pokud ano, neklade jim žádný význam – ráno o tom neví. Jinými slovy, i kdyby se nakrásně stalo, že po sedm dní nezaznamenáme žádný sen, který bychom si ráno pamatovali, neznamená to ještě automaticky, že jsme bytostmi neblahými …
Rav Huna bar Ami prohlásil s odvolávkou na rav Pedatu citujícího rav Jochanana: Spatří-li někdo nějaký zneklidňující sen, ať si ho nechá vyložit od tří osob. Má skutečně na mysli jeho „výklad“, ačkoli jsme se učili, že nevyložený sen, je jako nepřečtený dopis? Spíše tím chtěl naznačit, nechat si ten sen v přítomnosti tří osob obrátit v dobré.
A to tak, že přivede tři osoby a řekne jim: Měl jsem dobrý sen! A oni opáčí: Je-li dobrý, ať dobrým zůstane a Vznešený ať ho promění v dobré! Kéž je i na Výsostech sedmeronásobně potvrzeno, že je dobrým a tehdy dobrým skutečně bude. Poté ať vysloví tři „obrácení“, tři „vykoupení“ a tři pasáže o pokoji. Například – Obrátil jsi mi pláč můj v plésání, rozvázals roucho mé žíněné a přepásals mne veselí (ps 30:12); … Tehdáž veseliti se bude panna s plésáním a mládenci i starci veseliti se budou společně. Obrátím zajisté jejich pláč v radost a potěším je v jejich zármutku (jer 31:12) … Protože Panovník nesvolil vyslechnout Bileáma, ale obrátil ti kletbu v požehnání (dt 23:5);
Trojí „vykoupení“, jak je psáno: Vykoupí duši mou, aby tak zůstala u pokoji před válkou (ps 55:19) … Panovníkovi vykoupení se vrátí na Sijon s prozpěvováním (iz 35:10) … I řekl lid Saulovi … a vykoupil lid ten Jónatu, aby nebyl usmrcen (1sam 14:45);
Trojí „pokoj“ : „Stvořitel ovoce retů, Panovník dí – Pokoj hojný, dalekému i blízkému, a tak vás uzdravím (iz 57:19)… Duch pak posilnil Amasu.. Tobě, synu Jišaji a všem, kdož jsou s tebou – pokoj. Pokoj tobě i pomocníkům tvým (1par 12:18) … Zdráv buď a pokoj tobě, pokoj tvé domácnosti a všemu co máš (1sam 25:6);
(Modlitba Hatavat ha-chalom – Obrácení snů k dobrému, pronášená před požehnáním, před tzv. birkat kohanim)
Jednou spolu seděli Amemar, Mar Zutra a rav Aši a prohlásili: Pojďme si říci něco, co ti druzí ještě neslyšeli. Jeden zahájil a řekl: Měl-li někdo sen, ale už neví, co se mu zdálo, ať se postaví před kohanim ve chvíli kdy žehnají a pronese:
Pane světů. Náležím Tobě a stejně tak i mé sny. Zdál se mi jeden takový a nevím, co znamená. Možná jsem snil o sobě samém, možná o jiných. Možná se jiným zdálo o mně. Jsou-li to sny k dobrému, utvrď je a upevni a dej jim naplnění jako snům Josefovým. Vyžadují-li ale uzdravení , vyzdrav je tak jako vody v Mara uzdravené skrze Mojžíše, tak jako Mirjam z jejího malomocenství, jako Chizkijáše z jeho nemoci a jako byly uzdraveny vody Jericha skrze Elizea. Tak jako jsi obrátil kletbu nestoudného Bileáma v požehnání, obrať také všechny moje sny k mému dobru.
A zakončí tuto svoji prosbu společně s kohanim tak, aby obec v té chvíli vyslovila „Amen“. Pokud tuto možnost nemá, ať vysloví: „Pane světů trůnící na výsostech na Trůnu slávy, ty jsi Pokoj a tvé Jméno jest Pokoj. Buď vůle tvá a zahrň nás pokojem…“
Pak začal mluvit druhý: Octne-li se někdo v cizím městě a obává se uhranutí (dosl. zlého oka), ať uchopí palec své pravé ruky do levé, palec levé do pravé a pronese:
„Já ten-a-ten syn toho-a-toho, jsem potomkem pokolení Josefa, nad nímž „zlé oko“ nemá žádné moci“. Neboť stojí psáno: Ratolest v plném růstu jest Josef, ratolest rostoucí podél studnice, její výhonky pnou se po zdi … (gn 49:22). Nečti však tento verš způsobem ale-ajin (podél studnice) nýbrž ole-ajin (nadřazená oku).
Rav Jose ben Chanina čerpá z verše: we-jidgu le-rov b-kerev ha-arec (gn 48:16) – dosl.: rozmnoží se bezpočtu jako rybí potěr uprostřed země. Tak jako ryby v moři kryje jeho hladina. Takže zlé oko nad nimi nemůže mít žádnou moc, stejně tak je tomu dítkům z pokolení Josefa.
Má-li však někdo strach ze svého vlastní „zlého oka“, ať se pokusí dohlédnout lem své levé nosní dírky.
Po něm promluvil třetí - Onemocní-li někdo, neměl by to prvního dne nemoci dávat na vědomí veřejnosti, aby neohrozil svoji dobrou hvězdu. Další dny ať to již oznámí. Tak to alespoň praktikoval Raba. Když byl nemocný, prvního dne o tom nikomu neřekl. Teprve následující dny pokynul svému sluhovi: „Jdi a dej lidem na vědomí, že je Raba nemocný. Ti, kdo jsou mými přáteli, tak pro mne mohou prosit o slitování, moji nepřátelé se naopak mohou radovat, čímž se naplní slovo - Když by padal nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, ať tvé srdce neplesá, aby snad nepopatřil Hospodin a, ježto by se mu to nelíbilo, aby neodvrátil svůj hněv od něho (prv 24:17,18) …“
Měl-li Šemuel neblahý sen, míval ve zvyku citovat Zachariáše (zach 10:2) způsobem: Sny mluvívají marnost. Ale pokud se mu zdál sen dobrý, citoval tentýž verš způsobem: Mluvívají snad sny marnost, čteme-li na jiném místě: ve snách mluviti s ním budu (nu 12:6) ? Jinde (v Písmu) ale čteme: U vidění ukáži se jemu, ve snách s ním promluvím … (nu 12:6); Raba poukazuje na zdánlivý rozpor. Na jedné straně ve snách s ním promluvím a na druhé straně Sny mluvívají marnost. Ve skutečnosti ale nejde o rozpor. To první se děje skrze anděla, to druhé skrze démona.
Rav Bizna bar Zavda prohlásil jménem rav Akivy citujícího rav Pandase jménem rav Nachuma s odvoláním na rav Birjama citujícího jednoho z Moudrých totiž rav Banaa: V Jerušaljmu bylo čtyřiadvacet vykladačů snů. Jednoho dne se mi zdál sen a já zašel za všemi. Žádný mi nevyložil totéž co jeho předchůdce a přesto se mi splnilo vše, co mi předpověděli. To jen dokazuje pravdivost výroku „Všechny sny se řídí podle výpovědi úst…“
Ptejme se ale, je výrok „Všechny sny se řídí podle výpovědi úst…“ biblickým citátem? – Ovšem! Přinejmenším podle rav Eleazara, který argumentuje veršem: I stalo se, jak nám byl vyložil… (gn 41:12). To ale platí jen v tom případě, učí Raba, je-li sen vykládán odpovídajícím způsobem, jak čteme: jednomu každému podle jeho snu vykládal (gn 41:12); -- A vrchní pekař viděl … (gn 40:16); Jak mohl vědět, že je výklad správný? Na to mu rav Eleazar odpověděl: Z toho se učíme, že každému se zdál jeho sen spolu s výkladem snu toho druhého …
Rav Jochanan prohlásil: Pokud se někdo ráno probudí s biblickým veršem na rtech, lze to považovat za „malé proroctví“.
Řekl také: Tři typy snů docházejí svého naplnění. Ranní sen, sen, který se o nás zdál někomu jinému a také ten, který se ještě ve snu sám vyloží. Někteří doplňují ještě sen, který se několikrát opakuje, neboť čteme: že pak opětován jest sen faraonovi podvakrát, znamená, že jest to jistá věc od Hospodina … (gn 41:32);
Rav Šemuel ben Nachmani citoval jménem rav Jonatana: Člověku se zdává jen to, o čem přemýšlí jeho srdce, tak jak o tom čteme: Tobě králi na mysl přicházelo na loži tvém … (dan 2:29); Anebo, chceš-li, lze to vyvodit také z následujícího verše: ne skrze mne… ale aby ses dozvěděl myšlení svého srdce, ó králi…. Lze to doložit také z toho, učí Raba, že se ve snu nikomu neukáže datlová palma ze zlata anebo slon, který prochází ouškem jehly.
-Ber 56a- Císař oslovil rav Jehošuu ben Chanina: „Tvrdíte, že jste moudří, tak mi tedy pověz, co se mi bude zdát.“ Jehošua mu odpověděl: „ Uvidíš, jak tě Persie odvede do otroctví, obloupí tě a nechá tě zlatou berlou pást nečistá zvířata.“. Císař na to myslel celý den a v noci se mu to skutečně zdálo. Král Sefar mluvil podobně k Šemuelovi: : „Tvrdíte, že jste moudří, tak mi tedy pověz, co se mi bude zdát.“ Šemuel mu odpověděl: „Uvidíš, jak přitáhnou Římané, odvlečou tě do zajetí a donutí mlít tvrdé pecky ve zlatém mlýně.“ Dotyčný na to myslel celý den a v noci se mu to skutečně zdálo.
Bar Hedja býval vykladač snů. Kdo mu zaplatil, tomu vykládal k dobrému, kdo mu nezaplatil, tomu vykládal nepříznivě. Abaje a Raba měli stejný sen. Abaje mu dal jeden zuz, Raba nedal nic. A pak mu řekli: Zdálo se nám, že čteme verš Vůl tvůj před očima tvýma zabit bude (dt 28:31) – Rabovi tedy řekl: Tvůj obchod utrpí škody a tak ti to pokazí náladu, že ztratíš chuť k jídlu. Abajovi ale vyložil: Tvůj obchod se ti velice vydaří a od samé radosti ztratíš chuť k jídlu.
Dodali ještě: Zdálo se nám, že nám čtou verš: Synů a dcer naplodíš, ale nebudeš jich míti … (dt 28:41). Rabovi to vykladač vyložil nepříznivě, ale Abajovi řekl: Budeš mít hodně synů a dcer, a dcerky se vyvdají do zámoří, což ti bude připadat, jako by je byli odvlekli do zajetí..
A také se nám zdálo, že nám čtou verš: Synové tvoji a dcery tvé cizímu národu vydáni budou (dt 28:32) – Tehdy řekl Abajemu: Budeš mít synů a dcer bezpočet, budeš ji chtít provdat za své příbuzné a tvoje žena je bude chtít provdat za její příbuzné a přemluví tě, abys ji provdal za ně, a tobě to připadat, jakoby to byl „cizí lid“. Ale Rabovi řekl: Tvoje žena zemře a její synové a dcery upadnou do rukou jiné ženy. Rabovi totiž vykládal podle výroku rabi Jirmijahu ben Abba s odvolávkou na Rava – že verš Synové a dcery tvoje cizímu národu vydáni budou znamená macechu.
A také se nám zdálo, že nám čtou verš: Jez svůj chléb s radostí … (kaz 9:7). Tehdy vykladač řekl Abajemu: „Tvůj obchod se rozšíří a ty budeš jíst, pít a číst tento verš s radostí v srdci“. Rabbovi ale vyložil: „Tvůj obchod půjde zu grunt, porazíš dobytče ale napojíš z něho, ani vína se nenapiješ a budeš tento verš číst z hořkostí v srdci.“
A také nám četli: Mnoho semene vyneseš na pole, ale pramálo shromáždíš, neboť vše požerou kobylky … (dt 28:38). Abajovi vyložil počátek verše, Rabbovi ale jeho závěr. Četli nám také: Olivoví hojnost budeš míti, avšak olejem se nenatřeš … (ibid:40). Abajemu vykládal z počátku verše, Rabbovi z jeho konce. Četli nám také: Všichni národové uvidí a budou tě respektovat … (ibid:10). Abajovi vyložil: „Rozšíří se o tobě pověst, že jsi se stal hlavou náboženského učiliště a všichni tě budou respektovat. Rabbovi ale vyložil: „Někdo se vloupe do královské pokladnice a tebe zatknou, jako zloděje a celý svět si na tebe ukazovat prstem.“ Hned následujícího dne se někdo skutečně do královské pokladnice vloupal, přišli si pro Rabbu a zatkli ho.
Řekli mu také: „Viděli jsme sud a v jeho otvoru salát.“ Tehdy řekl k Abajemu: „Tvůj obchod zmohutní jako salát“, ale Rabbovi řekl: „Tvůj obchod bude hořký jako salát.“ – Řekli mu: „Viděli jsme sud a v jeho otvoru maso.“ Tehdy vyložil Abajemu: „Tvé víno bude šťavnaté a celý svět u tebe bude kupovat jak víno tak i maso,“ Rabbovi ale řekl: „Tvoje víno bude tak trpké, takže celý svět u tebe bude kupovat jen maso, aby ho jedli s tvým vínem jako octem.“ – Řekli mu: „Viděli jsme na datlové palmě viset sud.“ Abajemu řekl: „Tvůj obchod se pozdvihne jako datlová palma.“ Rabbovi ale vyložil: „Tvůj obchod bude kupcům slaďoučký jako datle“ (Protože tvé zboží bude tak levné – Raši.)
„Viděli jsme u otvoru sudu granátové jablko“ – Abajemu vyložil: „Tvé zboží bude vzácné jako to granátové jablko“, ale Rabbovi řekl: „Tvé zboží bude scvrklé, jako to granátové jablko.“ – Pak mu řekli: „Viděli jsme sud, který se zakutálel do jámy.“ Tehdy řekl Abajemu: „Tvůj obchod bude vyhledáván přesně podle přísloví – Ten chléb bude hozen do jámy a nikdo ho nebude hledat.“ Rabbovi ale vyložil, že jeho obchod půjde cu grunt, jakoby se propadl do jámy. Pak mu řekli: „Viděli jsme mladého osla stát u polštáře a hýkat.“ Abajemu vyložil: Staneš se panovníkem a po tvém boku bude stávat tlumočník,“ ale Rabbovi řekl: „Pasáž prvorozený osla tvého ve tvých tefilin je vymazána“ (Rozumějme celé tefilin jsou pasul.) Ten ale odpověděl: „Díval jsem se tam, a stále tam jsou.“ Vykladač mu ale namítnul¨: „Waw v obratu peter chamor (prvorozený osla) je skutečně vymazáno.“
Později za ním zašel Rabba sám a řekl: „Viděl jsem, jak se mi rozpadly hlavní dveře“. Vykladač mu odpověděl: „Zemře ti žena.“ On na to: „Viděl jsem, jak mi vypadávají stoličky a řezáky,“ a on mu řekl: „Zemřou ti synové i dcery.“ A Rabba zase: „Viděl jsem uletět dvě holubice.“ - „Rozvedeš se se dvěma manželkami“. A zase: „Viděl jsem dva vršky tuřínu.“ A vykladač nato: „Dostaneš dvě rány holí.“ Téhož dne šel Rabba do studovny a tam natrefil na dva slepce, kteří se mezi sebou škorpili. Ve snaze je od sebe odtrhnout uštědřili mu ti dva ránu holí. Když ho chtěli bít dál, zarazil je slovy: „A dost, já viděl jen dvě“…
Nakonec tedy Rabba bar Hedjovi zaplatil a svěřil mu: „Viděl jsem strženou zeď.“ A ten mu na to odpověděl: „Získáš majetku bez hranic.“ Nato Rabba: „Viděl jsem Abajův dům v troskách a jeho prach se snášel na mne.“ A vykladač mu odpověděl: „Abaje zemře a jeho škola připadne tobě“. Pak zase: „Viděl jsem i svůj dům v troskách a celý svět přicházel, aby si rozebral jeho cihly,“ a onen mu odpověděl.: „Tvoje učení tě proslaví po celém světě.“ A Rabba: „Viděl jsem také, jak mám rozpolcenou hlavu a z ní mi vytéká mozek.“ A dostal odpověď: „To jen vypadne několik pírek z tvého polštáře.“ A pak mu řekl: „Ve snu mi byl předčítán Halel o Micrajim“ (Rozuměj žalmy 113, 114), a nato doslechl: „Stane se ti nějaký div.“
Když pak spolu jednou nastupovali na loď, řekl si v duchu: „Proč bych měl doprovázet člověka, kterému se stane zázrak?“ Při vystupování Hedjovi vypadla jeho kniha. Rabba ji našel a dočetl se v ní: Všechny sny se řídí podle výpovědi úst. Ohradil se: „Ty lumpe, takže všechno záleží jen na tobě? A tys mi připravil tolik bolesti. Všechno, všecičko ti odpouštím, jen ne to ohledně dcery (dcery rav Chisdy – Rabbovy ženy). Proto, je-li to vůle Nebes, kéž tento člověk upadne do rukou vrchnosti, která se nad ním neslituje! “
A tehdy si bar Hedja řekl: „No co nadělám. Traduje se, že kletba učence – dokonce i bezdůvodná – se naplním. Tím spíš ta jeho. Vždyť Raba mne proklel právem! Půjdu tedy,“ řekl si, „a vycestuji do exilu. Protože Mistr učí, že zapuzení smiřuje vinu.“
Vydal se tedy na cestu a odjel mezi Římany, kde se „usadil“ na zápraží vrchního královského oblékače – správce královského šatníku. Tento měl sen a ptá se bar Hedji. „Viděl jsem ve snu jehlu, která mi probodla prst.“ Ale vykladač opáčil: „Dej mi zuz!“ Správce mu nedal nic a Hedja si nechal odpověď pro sebe. Pak se ale ptal dál: „Na dva mé prsty spadl mol.“ A Hedja na to: „Dej mi zuz!“ Zase nic nedostal a tak si nechal odpověď pro sebe. A pak oblékač povídá: „Viděl jsem mola, který padl na celou moji dlaň.“ A Hedja odpověděl: „V královských oblecích je plno molů.“
Když se to doneslo ke králi nechal si správce garderoby předvést, aby ho popravil. A on na to: „Proč mne? Volejte k odpovědnosti toho, kdo to všechno věděl, a nic neřekl…“ Tehdy přivedli bar Hedju a osopili se na něj: „Kvůli tvému mizernému penízu přišla všechny všechna královská roucha v niveč!“
-Ber 56b- Svázali dva cedry pevným lanem, jednu bar Hedjovu nohu přivázali k jednomu, druhou k druhému, a když pak lano uvolnili a nešťastníkovi sťali hlavu, vrátil se každý z těch stromů do své původní polohy a takto byl bar Hedja roztržen vejpůl….
Ben Dama, synovec rav Jišmaele ze sestřiny strany se rav Jišmale zeptal: „Viděl jsem ve snu, jak mi vypadly obě čelisti.“ A on mu odpověděl: „Dva velice mocní Římané se na tebe umlouvali ke zlému, ale právě zemřeli.“ – Bar Kapara oslovil Rabiho: „Viděl jsem, jak mi upadl nos.“ A on odpověděl: „Právě od tebe odpadla nějaká nenávist. (pozn.: slovní hříčka – nos a zloba).“ A on na to: „Viděl jsem také, že mi uřízli obě ruce.“ A on mu odpověděl: „Teď už nebudeš závislý na práci svých rukou.“ Tazatel řekl: „Viděl jsem taky, že mi usekli obě nohy.“ A on mu odpověděl: „Budeš jezdit na svém koni.“ Další otázka: „Viděl jsem, jak mne varují – Zemřeš v adaru a nisan už nikdy neuvidíš.“ A on na to: „Jednoho dne zemřeš ctěný a vážený a nebudeš uveden do pokušení.“ (pozn.: adar/ adir – nisan/ nisajon)
Jistý minejec (= cizorodý, svůj) se ptal rabi Jišmaele: „Viděl jsem, jak zalévám olivovník olivovým olejem.“ A on mu odpověděl, že patrně spal se svou vlastní matkou. Minejec pokračoval: „Víděl jsem, že jsem z nebes vyrval jednu hvězdu.“ A on mu odpověděl: „Patrně jsi ukradl nějakého žida.“ Minejský povídá: „Viděl jsem, jak jsem jednu hvězdu spolkl.“ A Jišmael odpověděl: „Prodal jsi žida a výtěžek jsi promarnil.“ – Další otázka: „Viděl jsem, jak mi každé oko šilhá jinam.“ A dostal odpověď, že spal se svou sestrou. Pak přiznal: „Viděl jsem, že jsem políbil měsíc.“ A on mu odpověděl: „Spal jsi s dcerou Jisroele.“ On na to: „Viděl jsem, že jsem vstoupil do stínu myrty.“ A Jišmael povídá: „Spal jsi se zasnoubenou pannou.“ Ten na to: „Viděl jsem svůj vlastní stín nad sebou a sebe pod ním.“ A dostal výklad: „Obrátil jsi své lože nepřirozeným způsobem.“ Pak zaznělo: „Viděl jsem, jak se na mé lůžko slétají krkavci.“ A Jišmael odpověděl: „Tvoje žena patrně pospává s mnoha muži.“ A on na to: „Viděl jsem hrdličky sletovat se k mé posteli.“ A dostal odpověď: Poskvrnil jsi mnoho žen.“ Potom se minejský přiznal: „Viděl jsem také, jak držím dvě holubice, které však uletěly.“ A dostal odpověď: „Vzal sis dvě ženy a zapudil jsi je bez lístku rozlučního.“ Pak zaznělo: „Zdálo se mi, že loupu vejce.“ A dostal odpověď: „Okradl jsi mrtvého!“ – A minejský? „Všecho, všechno je pravda, ale toto ne!“ A právě v té chvíli přišla jakási žena a rozkřičela se: „Ten oděv, který máš na sobě patřil mému muži. Teď zemřel, okradl jsi ho!“ A minejský povídá: „Dál se mi zdálo, že mi někdo řekl – Tvůj otec zanechal veškeré své jmění v Kappadokii.“ Jišmael se ptá: „Ty máš v Kappadokii nějaké jmění?“ Minejský: „Ne!“ – „Byl někdy tvůj otec v Kappadokii?“ – „Ne!“ -- A tehdy Jišmael pravil: „Je-li tomu tak, pak Kappadokie znamená deset sloupů. Kappa jako sloup a deka jako deset. Běž a prohledej první z deseti sloupů, je totiž plný zlata.“ Na základě toho minejský odešel a skutečně shledal, že ten sloup je naplněný zlatem.
Rav Chanina prohlásil, kdo spatří ve snu studnu, je to znamení pokoje, neboť čteme: I kopali a nalezli tam studnici vody živé … (gn 26:19), Rav Nathan řekl: najde tóru, neboť čteme také: Kdo mne (moudrost) nalézá, nalézá život … (prv 8:35). A předchozí zmíněný verš hovoří o studnici vody živé. Raba dodal : Najde skutečný život.
Rav Chanan učí: Tři věci učí o pokoji – vodní proud, pták a hrnec. Proud, protože čteme: Aj já obrátím na ně pokoj jako říční proud ajako potok rozvodněný slávu národů …. (iz 66:12); Pták, protože čteme - Jako když se ptáci sletují, tak bude Vznešený zástupů bránit Jerušalajmu, obhajuje vysvobodí a pomíjeje zachová … (iz 31:5) a hrnec proto, jelikož je psáno – Nám Panovníče postavil jsi pokoj na plotnu … (iz 26:12). Rav Chanina doplnil – to ale platí jen o hrnci, ve kterém není žádné maso, neboť na jiném místě stojí psáno: A jedí maso lidu mého, kůži jejich stahují. I kosti jejich rozlamují a porcují to jako do hrnce …. (mich 3:3)
Rav Jehošua ben Levi prohlásil: Kdo ve snu spatří vodní proud, ať nazítří vstane a co nejrychleji pronese verš: Aj já obrátím na ně pokoj jako říční proud a jako potok rozvodněný slávu národů …. (iz 66:12), dříve, než ho napadne verš jiný: Na západě budou respektovat jméno Panovníkovo a na východě zas slunce slávy Jeho, když se nepřítel přivalí jako řeka, ale kterého Panovník zažene … (iz 59:19) – Kdo ve snu spatří ptáka, ať ráno při procitnutí pronese verš: Jako když se ptáci sletují, ještě než ho napadne: Tak jako pták zaletuje do hnízda svého, tak i muž odcházeje z místa svého … (prv 27:8). -- Kdo uvidí hrnec, ať ráno vstane a odříká verš: Nám Panovníče postavil jsi pokoj na plotnu, ještě než ho napadne jiný verš, totiž: A předlož lidu tomuto podobenství o hrnci … (ez 24:3)
Při spatření hroznů, je dobré ráno odříkat: Jako hrozny na poušti, tak mi připadal nalezený Jisroel … (oz 9:10 ), než se na mysl vetře verš: Jed draků jest víno jejich … (dt 32.33). – Kdo viděl ve snu horu, raději rychle pronese verš: Ó jak krásné na horách jsou nohy toho, jenž potěšené věci zvěstuje … (iz 52:7). Nežli mu napadne verš: Zdali pro tyto hory nedám se v pláč … (jer 9:9).
Kdo ve snu spatří trubku (anebo šofar), ať ráno vstane a pronese verš: Stane se také v ten den, že troubeno bude trubou .. a klaněti se budou na hoře svaté …. (iz 27:13), dříve než mu na mysli vytane: Hospodinu jste se zprotivili, trubte troubou v Gabaa … (oz 5:8). – Kdo ve snu zahlédne psa, ať ráno vstane a pronese: U synů Jisroele nikde ani pes nehne hubou, natož pak člověk, hovado …. (ex 11:7), ještě než mu vytane verš: jsou jako psi nenažraní, nevědí, kdy mají dost … (iz 56:11) – kdo spatří lva, po ránu vstane a odříká: Lev řve, kdo by se nebál, Panovník velí, kdo by neprorokoval… (am 3:8), jestě než ho napadne verš: Vychází lev ze svého houští a ten, kdo hubí národy, vyšed z místa svého táhne…. (jer 4:7); Je-li někdo ve snu svědkem stříhání vlasů, vstane a pronese: Josef oholiv se a změniv roucho své … (gn 41:14), dříve než ho napadne jiný a totiž: Kdybych oholen byl, odešla by ode mne síla má … (jud 16:17); -- Kdo zahlédne studnu, pronese ráno sotva procitne: pramen v zahradách, studnice vod živých tekoucích po Libánu …. (pís 4:15), dříve než mu vytane: Tak jako studnice řine vodu svoji, tak město to roní svoji zlobu … (jer 6:7). Kdo třtinu anebo rákos, odříká po ránu: třtiny nalomené nedolomí … (iz 42:3), ještě než se mu vybaví: spoléhal jsi se na hůl z rákosu, ale jakmile se o ni opřeš, ruku ti probodne … (iz 36:6);
Naši moudří učí, kdokoli uvidí ve snu rákosovou třtinu, může doufat v nabytí moudrosti, neboť čteme: rákos je moudrost (dosl. kana chochma – slovní hříčka (prv. 4:5). Kdo spatřil rákos, může doufat v prozíravost, neboť čteme: a za všechno své zboží..-- kinjanecha .. (prv 4:7 – tatáž hříčka s „kana“). Rav Zera zmínil, že tykev, střed-palmy, vosk a rákos ve snu jsou vždy příznivým znamením. Tykev se prý nikdy neukáže nikomu, kdo by obzvlášť horlivě nerespektoval Panovníka. Kdo ve snu spatří vola, ať ráno vstane a odříká verš: Krása onoho prvorozeného vola bude veliká … (dt 33:17), dříve než mu vytane verš: jestliže by vůl utrkl, ukamenují ho … (ex 21:28)
Naši Moudří učí: O volovi (ve snu) se tvrdí pět skutečností. Ten kdo jí z jeho masa – zbohatne. Ten, koho vůl potrká, bude mít děti, jež budou „zápasit“ s tórou. Ten koho vůl pokouše, na toho přijdou utrpení a potíže. Ten, na koho šlápne, má před sebou dalekou cestu. A pokud na něm jede, dosáhne velikosti. – Ovšem neučí se snad, že pokud na něm jede – zemře? V tom není žádný rozpor. První platí, pokud člověk jede na volu, to druhé, jestliže vůl rajtuje člověka.
Kdo vidí ve snu osla, může doufat v uzdravení, neboť známe verš: Plésej .. aj král přijde k tobě sedící na oslu .. (zach 9:9). Kdo vidí ve snu kočku na místě zvaném „šunara“, o takovém bude složena pěkná píseň (šira naa), kdo ale na místě „šunara“, toho čeká nepříjemná změna (šinuj ra).
Vidí-li někdo ve snu hrozny, je tomu takto: Vidí-li bílé ať v čas (jejich zrání) nebo ne, je to vždy dobré znamení. Vidí-li černé – v čas jejich zrání, je to znamení dobré, mimo jejich čas – špatné znamení.
Komu se ve snu zdá o bílém koni bez ohledu na to, jestli kráčí anebo cválá, je to vždy dobré znamení. Je-li kůň hnědý, pak pokud kráčí, je to dobré znamení, pokud cválá, je to znamení neblahé.
Kdo vidí ve snu Jišmaele, toho modlitba bude vyslyšena. Ovšem pouze, pokud vidí Abrahamova syna Jišmaele. Vidí-li kteréhokoli jiného Jišmaelitu (Araba), neplatí to.
Kdo vidí ve snu velblouda, nad tím bylo na Výsostech rozhodnuto o trestu smrti, ale byl od něj nakonec osvobozen. Rav Chama bar rav Chanina učil: O tom svědčí tento biblický verš: Já sestoupím s tebou a já tě zase přivedu a Josef položí ruku na oči tvé … (gn 46:4). Rav Nachman bar Jicchak prohlásil: Lze to vyvodit také z verše: Tentýž Hospodin přenesl hřích tvůj – neumřeš … (ii.sam 12:13).
Kdo ve snu vidí (biblického) Pinchase, bude mu dopřán div anebo zázrak. Kdo vidí ve snu jednoho jediného slona, tomu se také stane zázrak. Kdo vidí slonů více, tomu se stane pouze nějaký div anebo více divů. Učili jsme se ale také, že všechny druhy zvířat ve snu znamenají něco dobrého s výjimkou slona a opice. Ale ani v tom není žádný rozpor.
-Ber 57a- To první platí tehdy, nese-li si slon na hřbetu cestovní koš. To druhé, je-li k cestování s člověkem nezpůsobilý. -- Kdo vidí ve snu rav Honu, i tomu se stane nějaký div. Kdo Chaninu, Chananju anebo Jochana, tomu se přihodí nějaký obzvlášť výjimečný div.
Kdo vidí ve snu pohřební řeč (hesped), tomu bylo na Výsostech odpuštěno. (Vše, co tam o něm bylo původně rozhodnuto). To vše jen tehdy, vidí-li to psáno.
Kdo ve snu odpoví „Budiž Jeho jméno požehnáno,“, muže si být jist, že je dítkem budoucího věku. Kdo ve snu předčítá Šema, je hoden toho, aby na něm spočinula *šechina, ale není toho hodna jeho generace (současníků). Kdo si ve snu přikládá *tefilin, může doufat ve své povýšení a zvelebení. Neboť je psáno: A uzří všickni národové země, že jméno Panovníkovo je vzýváno nad tebou (dt 28:10). A tradice dodává, že rav Eliezer ha-Gadol poznamenal, že se to týká pouze snů, v nichž jde o tefilin šel-roš. Kdo se ve snu modlí, je to pro něj dobré znamení. Ale jen tehdy, pokud modlitbu nedokončí.
Pokud někdo ve svém snu spí se svou vlastní matkou, může doufat v prozíravost a moudrost, neboť stojí psáno: Jestliže na prozíravost a rozvahu zavoláš [1]… (prv 2:3). Kdo ve snu spí s pannou sobě zaslíbenou, může doufat v tóru (v úspěch při konání tóry), neboť jest psáno: Zákon vydal nám Mojžíš, dědictví (meoraša) shromáždění Jaakovovu … (dt 33:4). Ale čtěme tento verš nikoli způsobem moraša (dědictví) ale meoraša (zasnoubená). – Kdo ve snu spí se svou sestrou, může doufat v moudrost, neboť stojí psáno: Řekni Moudrosti – sestro má .. (prv 7:4). Kdo spí ve snu se vdanou ženou, může si být jistý, že je dítětem budoucího světa, ale jen tehdy, pokud tu ženu skutečně nezná a nemyslel na ni před spaním.
Rav Chija bar Aba prohlásil: Kdo vidí ve snu pšenici, vidí vlastně pokoj, neboť je psáno: On působí v končinách tvých pokoj a pšeničnou bělí nasycuje tě … (ps 147:14). Kdo vidí ječmen (seorim), tomu se vyhnuly (saru) všechny jeho zlé skutky, neboť jest psáno: odešla nepravost od úst tvých … (iz 6:7); Rav Zera prohlásil: Nikdy jsem se nevydával na cestu z Babylona do Jisroele, dokud jsem ve snu nezahlédl ječmen. Kdo ve snu spatří révoví obsypané hrozny, jeho žena nikdy nepotratí, neboť jest psáno: manželka tvá jako vinný kmen plodící … (ps 128:3). Kdo vidí révový úponek, ten může doufat v mesiáše, neboť jest psáno: uváže k vinnému kmeni oslátko své … (gn 49:11). Kdo vidí ve snu fíkovník, ten si ve svém nitru uchová tóru, neboť jest psáno: Kdo pečuje o fíkovník, jídá ovoce jeho … (prv 27:18) – Kdo vidí granátové jablko – pakliže malé, jeho živnost se rozšíří jako granátová jabkla, pakliže velké, jeho živnost se jako granátové jablko zvětší. Vidí li jablko poloviční, pak, pokud je učenec, může doufat v tóru podle zaslíbení uvedla bych tě do matčina domu a dala bych ti píti moštu z jablek zrnatých .. (pís 8:2), Není-li učenec ale patří k protsému lidu (am-ha-arec), může doufat, že jeho činy zůstanou v souladu s vůlí Nebes, neboť je psáno: jako kus jablka zrnatého skráně tvé uprostřed kadeří tvých … na (pís 4:3). Kde rakatech (skráně) znamená při správném způsobu čtení rejkatech (tvoji nejprázdnější). I ti jsou plní skutků podle vůle Nebes tak jako granátové jablko – jablko zrnaté svých semínek.
Kdo vidí olivu – klidně i maličkou – jeho živnost se rozšíří a zvětší a bude se jí dařit podobně jako nenáročnému olivovníku. To ovšem za předpokladu, že viděl plod. Kdo viděl strom, bude mít mnoho dětí, neboť je psáno: dítky tvé jako mladistvé olivoví okolo stolu tvého … (ps 128:3). Mnozí také říkají – Kdo ve snu spatří olivovník, rozšíří se o něm dobrá pověst, neboť je psáno: Bylť nazval Panovník jméno tvé olivou zelenou …(jer 11:16). Pokud někdo ve snu zahlédne olivový olej, může doufat ve světlo tóry, neboť stojí psáno: ať nanesou oleje olivového čistého, vytlačeného ke svícení, aby „lampy“ vždycky rozsvěcovány byly … (ex 27:20), kdo datle jeho zlé skutky odejdou, neboť je psáno: O dcero sionská, když vykonána bude kázeň nepravosti tvé [2]… (thr 4:22).
Rav Josef prohlásil – Kdo ve snu spatří kozu, bude mít požehnaný rok, kdo více koz, bude mít požehnáno více let, neboť je psáno: nadto dostatek mléka kozího … (prv 27:27). Kdo zahlédne ve snu myrtu, tomu se jeho zboží a majetky šťastlivě rozšíří. Pokud ale žádné majetky (nemovitosti) nemá, nečekaně nějaké podědí. – Ula učí a podobně s ním i mnoho dalších, že v barajtě se dočteme, že toto platí pouze tehdy, pokud ve snu zahlédneme celý myrtový keřík – i s kmínkem. Kdo vidí ve snu etrog bude se kochat v Panovníkovi, neboť je psáno: a naberouce sobě dne prvního ovoce ze stromů krásných .. (lv 23:40). Kdo vidí ve snu lulav, jeho srdce (lo lev) je s nebeským Otcem v jednotě.
Kdo vidí ve snu husu, může doufat v moudrost, neboť je psáno: Moudrost venku volá … (prv 1:20). Kdo s ní ve snu leží, stane se *roš metivta. Rav Aši prohlásil - Viděl jsem ji a ležel jsem s ní, a dosáhl duchovní hodnost. Kdo vidí ve snu kohouta, může doufat v mužského potomka ,a kdo více kohoutů, může doufat ve více mužských potomků. Kdo slepici, může doufat, že získá nádhernou zahradu a také že prožije velikou radost. Kdo vidí ve snu vejce, jeho prosba je na vážkách.[3] Budou-li ta vejce rozbita, je jeho přímluva vyslyšena. Totéž platí také o ořeších, okurkách. Také o starých skleněných nádobách a o všem, co je křehké a rozbitné.
Kdo se ve snu ocitne ve velkoměstě, tomu se splní jeho přání, neboť je psáno: přivodí je ku břehu (přístavu) žádostivému … (ps 107:30). Kdo si ve snu stříhá hlavu, je to pro něj dobré znamení. Kdo si holí hlavu i vous, je to dobrým znamením nejen pro něj, ale pro celou jeho rodinu. Kdo ve snu sedí ve člunu, ten si získá „dobré jméno“, sedí li na lodi, dobrou pověst získá nejen on ale i jeho rodina. Ovšem pouze za předpokladu, že jsou ty lodi na velkém moři. Kdo ve snu vidí sám sebe, jak si ulevuje (má průjem), je to pro něj dobré znamení, neboť čteme:[4] Pospíšíť, aby zajatý propuštěn byl .. (iz 51:14) To ale jen tehdy, když se neutřel. Zdá-lis se někomu, že vystoupil na střechu, dosáhne důstojnosti, kde ze střechy sestupuje, bude důstojnosti zbaven. Abaje a Rabba nicméně oba prohlašují, že kdo vystoupí, už na své pozici setrvá. Kdo ve svém snu trhá své roucho, je naděje že bude roztržen i ortel, který byl nad ním vynesen. Kdo ve snu vystupuje nahý, jakoby stál čist ode všech svých hříchů. Ovšem jen, pokud žije[5] v Babelu. Žije-li naopak v Erec Jisroel (a zdá se mu o nahotě), je jakoby nahý a svlečený ze všech skutků oddaných Nebesům.[6]
Kdo je ve snu zatýkán soudním vykonavatelem, tomu bude ve skutečnosti zjednána pomoc. Nasadili-li mu na krk železa, bude mu zjednána nějaká nečekaná pomoc. Okovy však musí být železné, nikoli obyčejný provaz. Kdo ve snu zapadne do bažiny, stane se *roš metivta (hlavou náboženské akademie). Také ten, kdo zabloudí v lese, může se stát hlavou náboženského učiliště. (studijního kruhu na akademii). Rav Papa a rav Huna ben Jehošua, oba takový sen měli. A skutečně, rav Papa, jemuž se zdálo, že zabloudil do bažin, se stal *roš metivta a rav Huna ben Jehošua, jemuž se zdálo, že zabloudil v lese, se stal přednášejícím. Někdy se uvádí, že oběma se zdálo, že zabloudili do bažin, ale rav Papa, který „nesl buben“ se stal hlavou akademie, zatímco rav Huna, který žádný buben nenesl, jen předsedou náboženského učiliště.[7] Rav Aši prohlásil: „Ve snu jsem zabloudil do močálu, také jsem nesl buben a zabubnoval naň.
Student (tana) recitoval před rav Nachmanem bar Jischak: „Pouštějí-li někomu ve snu žilou, jeho přestupky mu budou odpuštěny. Ale zároveň se také učíme, že jeho přestupky mu budou „spočítány“. Ovšem „spočítat“ znamená prominout….“
Před rav Šešetem recitoval jeden z žáků: „Spatří-li někdo ve snu hada, znamená to záchranu (dosl. zajištění) jeho života.[8] Pokud ho had ve snu uštkne, jeho živobytí se dokonce zdvojnásobí, ale pokud hada usmrtí – o své živobytí přijde.“
Šešet mu namítnul – I v tomto případě se mu živobytí zlepší, dokonce více než dvojnásobně, protože i já viděl ve snu hada a zabil jsem ho.
Další žák recitoval před rav Jochananem: „Všechny druhy nápojů jsou dobrým znamením s výjimkou vína. Někdo ho ve snu pije a je to znamení dobré, jinému, kdo pije, je znamením špatným. Dobrým znamením pro toho, kdo pije, ve smyslu verše: Víno obveseluje srdce člověka … (ps 104:15), špatný ve smyslu verše: Víno dávejte všem truchlivého ducha … (prv 31:6). Tehdy rav Jochanan oslovil studenta a pokynul mu: Vyučuj – pro učence je to vždy dobré znamení, neboť čteme: pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem (já moudrost) smísila (prv 9:5).
-Ber 57b- Rav Jochanan prohlásil: Vstane-li někdo ráno a na mysl mu vytane nějaký biblický verš, je to jako malé proroctví.
Naši Moudří učí. Jsou tři důležití králové (spatření ve snu). Kdo vidí krále Davida, může doufat ve zb*žnost, kdo krále Šalomouna v moudrost, ale kdo vidí krále Achaba, měl by se obávat trestu. Jsou také tři „proroci“ (biblické knihy z Neviim). Kdo vidí Knihu královskou, může doufat v hodnosti, kdo vidí Jechezkiele v moudrost, kdo Ješajahu může doufat v útěchu, ale kdo Jirmijahu, měl by se obávat trestu. Jsou také tři velké knihy Moudrosti. Kdo vidí knihu Tehilim, může doufat ve zbožnost, kdo knihu Mišlej – v moudrost, ale kdo vidí knihu Ijov, měl by se bát trestu. Jsou také tři menší knihy Moudrosti. Kdo vidí Šir ha-širim, může doufat ve zbožnost, kdo knihu Kohelet – v moudrost, ale kdo svitek Ejcha, měl by se obávat trestu. A ten kdo ve snu spatří Svitek (megilat Ester), může očekávat, že se mu stane nějaký div.
Jsou také tři ve snu významní učenci. Kdo vidí ve snu Rabbiho, může doufat v moudrost, kdo rav Eleazara ben Azarja - ve zbohatnutí. Kdo vidí rav Jišmaele ben Eliša, měl by se obávat trestu. Stejně tak existují tři znalci Nauky. Kdo vidí ben Azaje, může doufat ve zbožnost, kdo ben Zomu – v moudrost. Kdo vidí Achera* (Elišu ben Abuja), měl by se bát trestu…
Všechny druhy zvířat, které se snad objeví ve snu, jsou příznivým znamením v výjimkou slona, opice a makaka. Mistr ale přeci prohlásil: „Pokud někdo vidí ve snu slona, stane se mu zázrak.! -- Ale v tom není žádný rozpor. To přeci platí tehdy, je-li zvíře uzpůsobeno k jízdě.
Všechny druhy kovových nástrojů jsou ve snu příznivým znamením. S výjimkou háku, hoblíku a sekyry. Ty jsou příznivým znamením jen tehdy, mají-li v tom snu také rukojeť. Všechny druhy ovoce znamenají ve snu dobré s výjimkou nezralých datlí. Také všechny druhy bylin jsou ve snu příznivým znamením s výjimkou tuřínu. Rabba ale prohlásil, že nezbohatl dříve, dokud se mu nezdálo o tuřínu. Ale ty, které viděl on, byly i s lodyhou. Všechny druhy barev jsou ve snu dobrým znamením s výjimkou sinavé.[9] Všechny druhy ptáků jsou ve snu dobrým znamením s výjimkou sovy, kalouse a netopýra.
Tři skutečnosti do těla vcházejí a tělo z nich nic nemá: vojtěška, fíková zrnka a nezralé datle. Tři skutečnosti do těla nevcházejí a tělo z nich má požitek: koupel, natírání olejem a soulož. Tři skutečnosti obsahují cosi z budoucího světa a to: šabat, slunce a výron (tašmiš). Jaký výron? Pokud by chtěl někdo říci výron při souloži, zmenšuje jeho hodnotu. Tím spíše výron při pouhé potřebě. Tři skutečnosti vyvolávají člověku požitek. A to : melodie, pěkný výhled a vůně. Tři skutečnosti vzrušují smysly člověka[10]. A to: krásné bydlení, krásná žena a krásné nástroje.
Pět skutečností jsou „šedesátinou“ jiných. A to: Oheň, med, šabat, spánek a sen. Oheň je šedesátina ohně Gej hinnom. Med je šedesátinou manny. Šabat je šedesátinou budoucího věku, spánek šedesátinou smrti a sen šedesátinou proroctví.
Šest skutečností jsou pro nemocného dobrým znamením. A to : Kýchání, pot, průjem, výron semene, spánek a sen. Kýchání, neboť stojí psáno: dýchání jeho uhlí rozpaluje … (jb 41:10), pot, neboť stojí psáno: v potu tváři své, chléb svůj jísti budeš ..(gn 3:19), průjem, neboť stojí psáno: pospíší, aby zajatý propuštěn byl … (iz 51:14), výron semen, neboť stojí psáno: aby, vida símě své, byl dlouhověký … (iz 53:10), spánek, neboť stojí psáno: spal bych a měl bych pokoj … (jb 3:13), sen, neboť stojí psáno:[11] zdraví jsi mi navrátil (tachlimeni) a mne zas k životu přivedl … (iz 38:16).
Šest skutečností uzdraví z jeho nemoci tak, že už nedojde k recidivě. A to : zelí, řepa a sisinová štáva, zvířecí žaludek, placenta a velký jaterní lalok. Někteří dodávají – A také drobné ryby. A nejen to. Drobné ryby se výborně tráví a posilují tělo každého člověka.
Naopak deset skutečností přivádí nemocného zpět k recidivě natolik, že se nemoc může ještě i zhoršit: Volské maso, tučné maso, pečené maso, drůbeží maso, pečená vejce, stříhání vlasů, Kresse, mléko, tučné sýry a horká koupel. Někteří dodávají, že rovněž ořechy, a jiní zase, že také okurky. Ve škole rav Jišmaele se vyučovalo, že proto se okurkám říká kišujim, protože jsou pro zažívání těžké (kašim- také bolestivé) stejně jako meč. Ale je tomu tak? Podívej, čteme: A řekl jí, dva národové jsou v lůně tvém … (gn 25:23). Avšak nečti gojim (národové) nýbrž gejim (vznešení, vysoce postavení). Zav Juda k tomu dodává s odvolávkou na Rabbiho*. To jsou Antoninus a Rabbi. Na jejichž tabuli nikdy nechyběly ředkev, salát a okurky. A to ani v létě ani v čase dešťů. – Ale v tom není žádný rozpor. Ten první výrok hovoří o velkých, druhý o drobných.
Naši Moudří učí: Vidět ve snu mrtvého v domě znamená pokoj v domě. Pokud mrtvý v domě jedl a pil, je to příznivé znamení. Pokud z domu něco odnesl, je to pro celou domácnost špatné znamení. Rav Papa to však vztahuje pouze na boty a sandály: „Všechno, co si mrtvý bere s sebou pryč je dobré znamení s výjimkou toho, bere-li si s sebou boty anebo sandály.“
Naopak všechno, co mrtvý přináší (dává), je dobrým znamením. S výjimkou prsti a hořčice.
[1] ) S drobnou změnou ve výslovnosti im = jestliže, em = matka – tedy matkou (em) nazveš prozíravost a rozvahu
[2] ) jde o drobnou slovní hříčku. V bibli stojí: tam-avonech (skončilo přestoupení tvé) ale talmud ho nahrazuje tam-marech (hořkost tvá). A pak už se snadno dopracujeme k datlové palmě – tam mar = tamar
[3] ) Výklad podává Raši. -- Tak jako dokud nerozklepneme vejce, nevíme, je-li obsah zdravý anebo zkažený …
[4] ) Talmud opět pracuje se slovní hříčkou. Izaiáš hovoří o spoutaném do kozelce (coa) – psáno se znakem „ajin“, kdežto stolice zní stejně ale píšeme ji s „alef“
[6] ) Podle tradice, ti, kdo žijí v Erec Jisroel nemohou nebýt naplněni alespoň nějakým zb*žnými skutky. Viz i pasáž o „rakatech“ – „rejkatech“. Nejde o zásluhu ale o určitou jistotu. Kdo žije v Erec Jisrael dodržuje tóru, protože jeho okolí to jednoduše vyvolává. Obchody jsou o šábesu zavřené, desátky je nutno dávat, pokud se chce kdokoli usadit natrvalo, měl by konvertovat atd. Naopak život v exilu, resp. v dobrovolném exilu (to je velký rozdíl) je přirovnáván k modloslužbě. (Ket 110a a 111a)
[7]) I tuto poněkud nezřetelnou pasáž vysvětluje Raši. Bažina je plna malých i vzrostlých rákosů – to jsou malí i velcí žáci. Bažina je tedy „celou akademií“, s žáky s rozdílnou úrovní poznání. Vzrostlý les – stromy stejné výše, reprezentuje žáky stejné úrovně. Nošení bubnu (bubínku) bylo kdysi znakem určitého společenského významu té které osobnosti ….
[8] ) Protože hadi se podle tradice živí prachem země, a tedy nemají a ani nemohou mít nedostatek živobytí.
[9] ) sinalá barva – barva nemoci a smrti
[10]) varianta: jeho sebevědomí
[11]) „tachlimeni“ – může znamenat jak uzdravení, tak také seslání snu (chalom)
