Projekt KEŠET
 
Vítejte v Kešetu – elektronické databázi českých a moravských židovských hřbitovů
   Baruch ha-ba -- Vítejte a vstupte.

Some words in English


Pro vaši  orientaci jsme připravili - coby podkategorie 
1/ Malou "mapu stránek
2/ Kratičké povídání o nás
3/ kontakty a spojení
4/ Informace o projektech (budoucích i minulých)
5/ Přehled již zdokumentovaného - stav dokumentace
6/ Výroční zprávy

(Zbytek už napoví "tlačítka" nahoře v koruně macejvy...)


V Čechách a na Moravě můžete najít kolem 340 židovských hřbitovů. Ne všechny si zaslouží název „pohřebiště“, nezřídka by se spíš hodilo slovo skládka, ruiny, zbytky… Všechny však mají své kouzlo, své příběhy, svoji symboliku a samozřejmě i svůj obsah nejcennější – ostatky bytostí, jež odpočívají v prachu pod náhrobními kameny…
    Smrt je přirozenou součástí života a lidské tělo není odpadek. Mít v úctě své i cizí mrtvé je povinnost, nebo ještě lépe řečeno *micwa – tj. cesta, jejímž absolvováním se stáváme rovnocennými partnery Všemohoucího. Úcta k mrtvým a jejich odpočinku je pouze jiný projev neuvěřitelné úcty k Životu a jeho zákonům – torat chajjim, té úcty, která je základním pilířem judaismu a která právě Židům dala možnost být lidmi, když jiné „civilizace“ ještě utínaly zlodějům ruce, obětovaly své prvorozené modlám nebo je (přinejmenším ty neduživější) házely ze skály …
    Čeští a moravští Židé sice žili trochu jinak než jejich křesťanské okolí, ne však a priori v útlaku a náboženské diskriminaci. Stejně jako jejich sousedé i oni milovali život a snažili se milovat i Dárce života. Navíc - milovali také Dárcův dopis lidstvu – Tóru (torat chajjim), o čemž svědčí obdivuhodná poetika jednotlivých náhrobních nápisů.
    Žili jinak, ale žili, dokud se nepřehnala dvě Zla. Hnědé a Rudé. To Hnědé Zlo odvezlo v dobytčácích kamsi na Východ téměř všechny, kdo by mohli *micwou úcty k životu procházet jako její přirození dědicové. Rudé pak (nevímproč) vymazalo památku Židů dokonce i listin a archivů a dopustilo, aby židovské Domy života dopadly tak, jak vypadají dnes – nezřídka jako skládky, ruiny a torza
    Ale stejně tak, jak „tichá většina“ tolerovala existenci obou Zel, hnědého i rudého, stejně tak dodnes tiše toleruje i nedůstojný stav židovských (a nejen židovských) pohřebišť. Vždyť občas dokonce i své vlastní mrtvé „odstraňuje“ z tohoto světa (o němž se možná domnívá, že je prostorem pouze pro živé) jako by to byly jen „odpadky“. Neplatíš za hrob? Dáme ho jinému. Nechceš kupovat hrob? Jsou tu rozptylové loučky a pohřby bez obřadu… Nechme místo živým !!
 
    NE. Dejme prostor životu, jehož nedílnou součástí je i smrt.
    Národ Knihy mluvívá v hádankách, ale na druhou stranu velice otevřeně. Způsob, jak otevřít ústa, chceme-li Nebesům předkládat Přímluvy, řeší stejně důkladně, jako otázku kterou rukou si utřít ústa dolní. Nezapomíná ani na smrt. Ale když pak smrt přijde, umí ji přebásnit a přijmout se stejnou láskou a úctou jako vítává Princeznu Šabbat, proroka Eliáše a s jakou uvítá také mesiáše. Ony tři vrcholy života člověka a lidstva.
    A tak se židovské hřbitovy stávají cennými kamennými knihovnami. Jsou archivy historie židovské populace, nezřídka jedinými dochovanými „jmennými seznamy“ židovských spoluobčanů, knihovnami poezie a symboliky, učebnicí humanity a úcty k životu. Nezaslouží si, aby zůstaly v tak žalostném stavu, vydány na pospas času, naivním vandalům i skutečným hyenám pasoucím po kvalitním kameni.
    Snahou Kešetu je zpřístupnit tyto knihovny všem, kdo mají zájem, kdo si kladou otázky, kdo chtějí porozumět judaismu, jeho pohledu na život i na smrt. Zachránit, co se zachránit dá. Zdokumentovat každý náhrobní kámen, jeho sdělení a příběh a v neposlední řadě také přispět k fyzické záchraně a obnově těchto svatých míst.


KESHET databáze židovských hřbitovů, Kešet, židovské hřbitovy, Projekt Chewra, Čechy, Čechách, Morava, Moravě, České, Moravské, hřbitov, pohřbívání, symbolika, judaismus