Proč překládáme takhle ?


1) Titulatury obecně  (word) - stahuj;   - upgrd
2) Muneles Otto (video) - sleduj
3) Specifické titulatury (na úrovni eulogie) - připravujeme

viz také zde 

 Jak překládat hebrejské náhrobní nápisy? Doslova? Aby si přišli na své především (někdy poněkud rigorózní)  vědci, hebraisté a genealogové, které zajímají především informace, informace a zase inrofmace?  To se ovšem také můžeme dočíst (a skutečně jsem to viděl !!) : Zde leží stařena . . . Jenomže já nevěřím, že někdo ukládal do hrobu svoji babičku a maminku  s tím, aby si potomní generace v první  řadě vybavily některé postarší občanky z pohádek, zpravidla s černou kočkou na rameni . . . Ryze česky ? Kam se ale ztratí kouzlo *jidiškajt ? A co vůbec čtenáři poví sdělení, že zde leží jednotelá ovečka /Dřevíkov/ ? Nanejvýš  to, že si  někdo své dítě  natolik zamiloval, že je něžně nazývá ovečkou. Že ale jde zároveň o parafrázi obětních beránků z každodenní liturgické praxe, to už může zůstat utajeno. A co si počít se všemi parafrázemi biblických míst? Bez kontextu a  v otrockém  překladu pak může epitaf vyznít skutečně velice obskurně: ráno i večer bušil na dveře, svým krajícem zaplavil přetržené a jeho dům byl hostinec etc. A to už vůbec nehovořím o židovské zálibě ve zdvojování výrazů  a  občasných slovních hříčkách /mufla u-muflag např. apod./ anebo výraz *ha-na´ala,  který krom kuriózní (ale ne příliš patřičné) verze szul svoji pozemskou obuv /od kořene na´l = bota, střevíc/  může znamenat  především 1) jak „ toho kdo se povznesl (již zesnulého)“ , tak 2) „vznešeného“ (samozřejmě duchovně). Tady už je zapotřebí řídit se citem.  Klíčovým vodítkem při překladu epitafů je láska. K životu, k zesnulému a k Tóře. . .

             Většina  knižně vydávaných prací to řeší jednoduše poznámkovým aparátem.  Vzhledem k tomu, že databáze Keshetu má mít nakonec zhruba 150 tisíc položek, z nichž každá sleduje dalších cca 18 ukazatelů, věnovat se  u každého epitafu navíc ještě  i poznámkovému aparátu by si vyžádalo přinejmenším tým spolupracovníků a několik lidských životů. Ambice Keshetu jsou ale jiné. Zpřístupnit ojedinělost, poezii a krásu českých a moravských židovských hřbitovů a napomoci jejich fyzické záchraně (dokud ještě je co zachraňovat !!!). Proto na některé hojněji se vyskytující výrazy upozorňujeme na tomto místě a poznámky věnujeme skutečně jen těm epitafům, které jsou hodně hodně výjimečné. Leccos se také můžete dočíst i  v komentářích zpracovaných samostatně k jednotlivým lokalitám.

1) Titulatury obecně  (word) -  stahuj; 
2) Muneles Otto (pdf) - sleduj
3) Specifické titulatury (na úrovni eulogie) - připravujeme

4) Dodatky (alefbeticky)
ajin´bet =  ateret baalah  (koruna a diadém svého chotě)  snímek

 








.