330 -  Nešamot z Velké Bukoviny

Není nic krásnějšího, než když se příběh zahustí tvarem. Díky panu Jiřímu  (Fiedlerovi) dostávají někteří nebožtíci z Grossbocku nejen svoje identifikační číslo, ale také rozměr. Lidský rozměr. Předpokládám, že tak nějak by se do budoucna měly (anebo alespoň mohly) ubírat naše snahy o spojení kamene a papíru. Někdy je tento způsob spolupráce požehnanější, jindy je to jako v tom příběhu o rozsévačovi (Jožka z Nazaretu si ho vypůjčil pro jiný zajímavý obraz..) Stejným způsobem jako s panem Fiedlerem smíme spolupracovat také  např. Mgr. Pavlem Jakubcem z východních Čech (Turnov a Český ráj), se Zdenkou Vostrou – renesančním stvořením, které se určitou dobu věnovalo hřbitovu libochovickému. Podobným způsobem koncipoval a zpracoval svoji diplomovou práci také Lukáš Svoboda, dnes pracovník Muzea v Karlových Varech. Naopak ani po sedmeré prosbě, zda snad někdo něco neví např. o Strakonicích, zůstáváme odkázáni pouze na samotné texty strakonických macev a obecné zjištění, že strakonické Fezko zřídili a řídili židé… Všem, kdo přispívají k mozaikám  příběhů, nesmírně děkujeme a Vám, přatelé, postupně nabidneme jejich poznání právě v souborech nazvaných „dušenky“ – nešamot.

019 − Abraham. Nett(e)l – podomní obchodník, zemřel 77letý, manželka Anna zemř. 56letá v roce 1850 (synagogálním jménem Ela, náhrobek 098)− obývali krajní dřevěný domeček čp. 54 na severním konci žid. uličky na východní straně.

 

            Na jeho náhrobku najdeme poněkud vznešenější vyprávění. (Ale vzhledem k tomu, že se tento text epitafu zde na  Bukovině několikrát opakuje, nedomníváme se, že by jeho hausírnictví mělo mít spojitost s uvedenými odvolávkami na cesty, dráhy a chodníčky… Ačkoli – ať žije příběh. 

lkav rsyh jrdb jlh
ir xrva lkm vpk iygym
vytvxrvav vylgr hlb

Chodíval přímými cestami a jídával

z výtěžku svých dlaní. Od každé neblahé stezky

hned odvrátil nohu svoji a jeho dráhy…

(zbytek náhrobku a tím i nápisu je hluboko v zemi…)

 035 − Markus Turnowsky /zem. 1878/ je v matrikách doložený (porody nebo úmrtí dětí) v letech 1872-74, číslo domu se neuvádí − v r. 1850 byl „faktorem“   Kladrubech u Dvora             Králové, v r. 1854 byl „faktorem bavlněného zboží“ v Novém Kohoutově u Dvora Králové − později snad bydlel ve Vel. Bukovině (nemám to prokázané) a jeho zaměstnání se neuvádí 

vnysar rzn lvpn yk dam vnl r*m
vnblm xenl vnvrkz huy l*a
hrb vbl ogv tvyqn vyh vyd*y
hrvhu spnb vymy lk hsvi bvu b*r
yqcpanrau
Markus Turnowsky

gest. 15. November 1878
im 70. Lebensjahre
Ruhe sanft
=o=
KRYPTO - Meir Turnofski
==o==
/5/  Trpko je nám, neboť spadla čelenka slávy z našeho čela
ale jeho památka navěky nevymizí z našich srdcí
jeho ruce zůstaly bez poskvrny a jeho srdce čisté
a po všechny své dny konal bez postranních úmyslů samé dobro.

 

039 − mohlo by jít o Fanny/Franzisku Veitovou (zemřela 55letá v r. 1883),  nájemnici  v roubeném domku čp. 47 na západní straně žid. uličky. Zde nám kámen a papír maličko nesouhlasí. Na porcelánu je zcela evidentní údaj 52. Lebensjahre.. Nicméně zdá se, že archivy naopak potvrdily nejistotu ohledně roku úmrtí – 1883 (toto datum je totiž na porcelánu jemně porušeno a bylo lze se jen dohadovat)…  Paní Františce se příbuzní či pozůstalí složili na německý veršík, který mj. referuje, že poslední léta nájemnice z domku 47 nebyla úplně utěšená…: 

Franziska Feith
gestorben am 31.=ten Dezember /1883/
im 52. Lebensjahre
=o=
Fromm und gut bis zu Ihrem scheiden
Hiess sie stets das Böse meiden
Schied sie doch in schmerzlich bittern Leiden
Erwarten sie himmlischseel´ge Freuden

  049 − Michael Nettl − bývalý obchodník, zemř. jako 53letý výměnkář v r. 1825, manž. Rosalia rozená Heller z Roudnice nad Labem − bydleli v dlouhém zděném domě čp. 50, který na jihu příčně uzavírá žid. uličku. 

bkvsh li hzh lgh div hbemh hdi
[man vrsyb jlvh jrd ovt sya vytxt
ylyxm luuin wk lakym hsm *rh vrevyl
vpckmv oyld [nvx oybirv oyme vpas vbvuv
oyynil hqdev tvapr oydy jvmcl [tn
hli trxa alv trhm yk tvm yvh
vymy ymdb trvbx vyli

/2/ Tento pomník i tento rov dosvědčí, že bytost spící
/3/ pod nimi byl člověk bezúhonných cest, jimiž se ubíral
přímo, neochvějně, jsa věren /4/ Učiniteli svému rav
Moše Mikael ha-kohen Nettel. Z  jeho  osobní ušlehilosti (chajil)
/5/ a laskavosti čerpávali všichni žíznící a hladoví, měl účast
s chudými a z vlastního majteku  /6/ odděloval částky těm,
kdo opatřují léky a almužny chudým. /7/ Běda, smrti, proč
sis tak pospíšila a nedala sis na čas, vždyťs /8/ na něj udeřila
v přestřižení jeho dnů. 

Nemusíme, myslím, nijak upozorňovat na to, že zděný dům – navíc dlouhý – je sám o sobě znakem, že pan Mikael měl prostředky, aby konal cedakot. Jenomže, nejde vždy jen o prostředky, Důležitá je také intence (kawana) a věrnost principům jidiškajt. Ono se pak řekne výměnkář… 

A pro milovníky detailů jenom podotýkáme: jeho odchod ve třiapadesáti letech je stále ještě hodnocen jako „přestřižení dnů“ ….

 050 − Rebeka, vdova po Mich. Nettlovi, zemř. 54letá v r. 1829 − je to ta Rosalia roz.Heller (viz  049)  - epitaf paní Rivky je naprosto standardní, návštěvníka zaujme patrně zejména dekor a kamenické provedení náhrobku… 

056 − David ben Josef Veit, obchodník, familiant panství Choustníkovo Hradiště, zemřel 64letý v r. 1832, 1. manželka Hindel roz. Kohn z Kolína, pravděpodobně 2. manž. je Anna čili Elisabeth, dcera řezníka Salomona Nettela z Vel. Bukoviny − bydleli dřevěném domku čp. 51 na východní straně žid. uličky

  058 − Löwy ben Jakub Nettl, obchodník, zemř. 65letý v r. 1823, manž. Barbara byla dcera             Wolfa Picka, „Bestandmanna“ (snad vinopalníka) v městě Miletíně − bydleli  v dřevěném domku čp. 49 na záp. straně žid. uličky.

 063 − David ben Chajim Beckmann (obchodník, svobodný) − zemřel ve zděném domě čp. 61 západně od návsi, v ulici vedoucí k Bokouši  

067 − vdova Rebeka Nettl, která zemřela 74letá roku 1880 v čp. 50  

070 − Salomon Nettl (řezník) zemř. 68letý v r. 1889, čp. neuvedeno

 

085 − dlouholetý kantor a učitel náboženství  Josef  ben Joachim  Sommer, původem z Přestavlk na Chrudimsku, bydlel v čp. 52  (tj. škola žid. obce v žid. uličce), manželka byla Franziska, dcera  Löwyho Kohna  (obchodníka v Ústí nad Orlicí) zemřel 62letý 27. března  1850 - - - jeho syn David pak převzal učitelství po něm, bydlel taky v  té škole, ale od roku 1857 už žil jako "soukromý učitel" v Hradci Králové, manželka byla Elisabeth, dcera Natana a Veroniky Rixových z  Heřmanova Městce (A že si dítka Ješurun učitelského úřadu i zásluh rav Jicchaka skutečně vážila, dosvědčuje jak honosná macejva, tak i ušlechtile koncipovaný epitaf. A mezi námi – kantorům, melamedům a učitelskejm tiše fandím také…)

=0=
hnvma jrd rvxbl hrvh [vrvsy ydl*y
vrvsab zvxal obl uyv var vtqd*e
hnyrb asy vtmvla oymyinb lpn vlb*x
vrva iygy yy dvbkb vhbbcy dvh ynr*q
=o=
vtlht rs tvlhqmb vnvq ta id*y
oymvrm [kvsl viybh xbsv [vr vytvtps*v
vtmgm lk htyh vytvalpnv vzvi rp*c
oymlvi rkzl vrsy li dyit vtlvi*p
hbent 

/10/ Dítka Ješurun učíval jak si zvolit cestu Pravdy tím,
/11/ že sledovaly jeho spravedlnost a on formoval
jejich srdce, aby se držely jeho příkladu.
/12/ jeho osud  je z těch požehnaných (chavlo napal be-naimim)
s plésáním bude sklízet svoje snopy
/13/ papsky Vznešenosti ho obklopují - a jeho Jas dosáhne
až k slávě H-spdinově
/14/ Dobře znal svého Učinitele a v shromážděních Jisroele
mu prozpěvoval Chvály
/15/ Jeho rtové vzdávaly Trůnícímu na Výsostech velebné oslavy.
/16/ Ustavičně se snažil svědčit o Jeho Síle a jeho divuplných skutcích
/17/ a o jeho  ryzosti budou na věky svědčit především jeho skutky.

  086 − snad je to Salomon Nettl, podomní obchodník, ženatý syn Rudolfa N. z čp. 51, zemřel v kristovském věku 33 let roku 1855 údajně v čp. 28 (dům západně od návsi) pozn. foto nezveřejňujeme, není příliš kvalitní.

    117 − snad by to mohl být Raphael čili Rubin Nettl (řezník, ale syn Salomona N.), který zemř. 66letý v r. 1835 v čp. 51 − 1. manželka byla Henriette rozená Nettel z Vel.             Bukoviny, v r. 1835 měl už 2. manželku Judith rozenou Veith z domu čp. 47 –oo--  I v tomto případě se kámen a papír rozcházejí. Varianty jména Salomon bývají široké, ale Natl resp. Nitl k nim nepatří. Jedině, že by se tatínek skutečně jmenoval v synagóze Šlomo, Zalman anebo Salomon, ale všichni na okolí by mu říkali (kinujem) Nittl (něco jako Náciček)… -- Nicméně nápis je kultivovaný a dokonce rytmický 

np
ovls tbytnb vklh jylg*r
olvi arvbl jtnyxt tpc*a
ovyv ovy jypk tiygyb tlmi*v
olvib tklh rcvm tvxra*b
or lal hdvtv xbs tt*n
luuyn k [b [bvar k hh
hbent lz luuin 

Tvé nohy se ubíraly stezkami Pokoje
a řetězil´s (své) Přímluvy a prosby ke Stvořiteli světů
každodenně jsi pilně přiládal ruku k dílu
a  tímto světem jsi se ubíral cestami mravnosti (musaru)
aniž bys zapomněl vzdávat chválu a díky B-hu na výsostech
===oo===
Raglejcha halchu ba-nativat šalom
asafta techinatecha le-Vore Olom
we-amalta be-jagiat kapecha jom wa-jom
be-arachot musar halachta ba-olom
natata ševach w-toda la-Kel rom . 

119 − Samuel Kohn (obchodník, familiant, syn obchodníka Markuse čili Meira Kohna), zemř. 80letý v r. 1842, manž. Maria je dcera Samuela Eislera, „Bestandmanna“ v Malíně u Kutné Hory − bydleli ve zděném domku čp. 46 na záp. straně žid. uličky 

 

vteyxmb hyhy hxvnmv ovl*s
vlgr hlk ir xrva lk*m
vtnvma rmvs oyrsy vytvxrva*v
vqde [ymyb qzxh oynvyb*a
vdy htvsp htyh oyamev oybir*l
vtrvbx tim oyxrva [vlm vty*b
vtidy ovym hyxh osp*n
virz li oybxk **ryam
vrvin ymym hyh qde **[hk
hbent 

Pokoj a tichý klid zavládnou v jeho pokojíku (mechica)
vždyť zdržoval své kroky přede vší stezkou neblahou
a jeho vlastní dráhy vedly Upřímností, střežil Věrnost nebesům
spravedlostí pravice své podporoval nuzné
a jeho ruka byla přejícně otevřena i hadovým a žíznivým.
Jeho domácnost příbytkem pocestných od samého mládí
občerstvoval je od té chvíle, kdy už dokázal rozeznávat.
To všem září  jak (jasná)  hvězda i jeho potomkům.
Byl vskutku kohen cedek - od mladosti své 

120 − asi je to Theresia Kohn (manželka obchodníka kůžemi Samuela K.), zemřela 57letá v r. 1827 údajně v dřevěném domku čp. 39 asi 100 m západně od žid. uličky –oo— Velice krásná kamenická práce, navíc doplněná o  symbol koruny dobrého jména.  asi příliš podléhám patosu, ale představa, že zemřu v dřevěném domku čp. 39 (pravda tehdy v takových domcích bydleli téměř všichni z Bukoviny) a nakonec mi na hlavu obec postaví takovou korunu, hmmm – co víc si přát ? 

up
jrbq tbevh yk jl h*m
jtdyrp ovyb htyh oynsb j*r
jdlx lk tqtm oydvrmv oyyni ym*y
jrpi bvs di oyyx *g hp jtvyh ymy*m
=0=
div hbemh hdi
hllvhmh hsah li hzh lgh
hsrp hpk tybh trqiv *ay tsa
hivnehv [vybal hxls jydyv ynil
hvdbkm hyrykm lk ki yk tkl
hysim oyrisb vllhyv

Co se stalo, že ti tu vztyčili památník ?
Bylas dosud křehoučká v letech, když jsi nás opouštěla
a přesto jsi během života stačila osladit (trpké) dny chudých a nemocných
od chvíle, kdy jsi přišla na tento svět až do okamžiku, kdy ses
navrátila v prach
=o=
Ten kámen i ten rov vydají svědectví
o bytosti hodné chvvály,
o b-habojné ženě, vzorné hospodyni (akeret ha-bajit), jež otvírala
svou dlaň chudým a náruč zoufalým. Šla (světem) plna cudnosti,
za což si jí váží všichni, kdo ji znali.
A stejný věhlas má i na veřejnosti .
===o===
Ma lach ki hucavet kevarech
rach be-šanim hajita be-jom pridatech
jemej anijim u-mrodim metuket kol cheledech
mi-jeme hajotech po - gevul chajim - ad šuv afarech 

121 − Markus čili Meir Kohn (obchodník), zemř. 73letý v r. 1795, manž. Anna rozená Doblinetz [?] z Dobřejovic − bydleli v domku čp. 46 na záp. straně žid. uličky – toto setkání papíru a kamene je jedno z nejpožehnanějších.  Celá Bukovina má poměrně velké množství výskutů zkratky K*c (kohen cedek). Jak již všichni spolehlivě víme, takový K*c mohl být pozdějším Kohnem, Kahnem i Katzem. Ale právě zde na Bukovině patří do čeledi kohanim (K*c) také řada příslušníků rodiny Nettl. Nelze tedy dost přesně rozišit, kdo je z Kohnů a kdo z Netlů. –oo-  příjemná je i zmínka o tom, že obchodník Meir Kohn vykonával funkci představeného obce (roš ha-kahal) 

np
vn
oymvtv oyrvak vyrvbd vyh orya*m
mtb jlhv vpk iygym hnhn rs*a
oybirl tvxvtp vyh vyd*y
ynvyba cnrpl *vh lhqh sa*r
oymt jrdb jlh wra ynma*nb
i*gb [nir svrbk **oyir fa
[b qh*r ryam k hlinh
nt lz wk oyrpa k
hnvkn oyyxh rvreb

nevšední (méně standardní) obraty
kryptogram: Meir ben Efraim

hříčka: Meir (jméno) vs. meir (ozařoval)

=o=
Slova toho, jenž žil z výtěžku svých dlaní a ubíral se bezúhonně.
šířila jas (poznání) podobně jako Urim a Tumim.
Jeho náruč otevřena všem hladovým.
A ve funkci *roš ha-kahal, pečoval o živobytí zoufalých
Ubíral (se životem) ryzími stezkami Věrných této země
(málo srozumitelné)  

128 − snad je to Adam (22letý syn obchodníka a familianta Salomona Kohna a jeho ženy Rosalie čili Theresie, dcery Jakoba Kohna z Vel. Bukoviny) − bydleli v dlouhém domě čp. 50 na již. konci žid. uličky –oo—škoda jen, že poměrně kultivovaný nápis neupřesńuje věk (mládí) zesnulého. Dočítáme se sice obratu „rach be-šanim“ – křehoučký v letech – ale jak bylo vidno i v tomto materiálu výše tento obrat je hodně hodně přibližný…. 

oynsb jr oymyl ryi*e
oymyinb jlh hqdeh jr*d
oynvma rmvs oyrsy tvxrva*v
iygh vti veq br*q
oymsbs ba la bs oymt*h
oynnir yrs leb [ksy ti*k
oylpb iysvtl [dity spn*h
oyyxh rvreb hrvre vtms*n
hbent 

Dosud mlád a křehký v letech
kráčel cestou spravedlnosti k potěšení (parf job 36:11)
a po dráze Upřímných ten (věrný) strážce pravdy.
Pak se příblížil  jeho konec, nastal čas,
aby se ten vpravdě dokonalý, vrátil k Otci na nebesích
a nyní dlí v blahodárném Stínu Nejvyššího.
Jeho tělo (nefeš) si užije dvojnásob zaslouženého klidu
a duše bude vevázána do Svazku života.
===oo===
Cajir le-jamim, rach be-šanim
Derech ha-cedaka halach be-najimim
we orchot jašarim - šomer emunim
karav keco, ito higija
ha-tamim šav el av še-v-šamajim
ke-et jiškan be-cel šadaj raanenim
ha-nefeš jit-aden le tošija kaplajim
nišmato crura bi-cror ha-chajim 

137 − Tobias Nettel (obchodník peřím) zemř. 59letý v r. 1866, manž. Anna rozená Nettel z Vel. Bukoviny − bydleli v dřev. domku čp. 51 na vých. straně žid. uličky

rbqnv zvmt h b ovyb fcan
qpl vkrt s vb vyv d ovyb
oyapr tvyxhl oyms l*u
hmda ynsy rrval*v
oyyxmv vbvs [vyli [vih*b
hmvqh ttl dry
hyrphl hzh lgh
htpy [ymyh wql
=o=
h ** p
[b hybvu hk rsyv ot sya [vmu
rsa *bg [m luuin hmls hk
oybvu jrdb jlh vyyx ymy lk
hqde hsiv vbblb h ta ary
abl vti ab di [hk ypl dcxv
[vyli rtcb tvcxtn /vtbcn li/
hbent

vzácná peticha: tal šamajim lehachjot rafajim
kryptogram: Tovija
=o=

/3/  Rosa nebeská, jež křísí mrtvé
/4/ a ze sna probouzí ty, co spí v prachu,
/5/ sestoupí, aby dala povstat.
/6/ I tento rov zas rozkvete
/7/ a oevře se na Konci dní
==
Zde
je uložen bezúhonný a ryzí člověk, vážený Tovija, syn
rav Šlomo Nettela z Velké Bukoviny, který
se po všechny své dny ubíral cestami laskavosti,
v srdci choval důstojný respekt k Nebesům a konad cedakot
i skutky milosrdenství ve svém (údělu) kohanim až do chvíle,
kdy nadešel čas, aby se uchýlil do Skrýše Nejvyššího.

 

144 − Anna Kohn, (od roku 1821 manželka obchodníka Efraima K., který zemřel 89letý až v r. 1882), dcera Joachima Lederera, obchodníka ve Skalce−Podbřezím u Opočna, zemř. 70letá v r. 1871 − bydleli v posledním domku na severním konci žid. uličky na její západní straně –o- Toto setklání kamene a papíru je tak trochu rodinná záležitost. Vamberecké, Rychnovské a Žamberecké Lederery jsme zpracovávali před časem. Paní Andulka se tedy přivdala odněkud z těch končin. epitaf potvrzuje i jméno manžela – Efraim.  A ke všemu: Skalka-Podbřezí – to je příběh sám o sobě. stačí si jen přečíst Krpatovu novelku : Tři dny tamuz….  –ooo- náhrobek již reprezentuje poemancipační haskalu nicméně nápis je promyšlený, květnatý a stojí za pozornost.

  

trvbq tbem taz
hbybx hivne hsa
hrqyv   **
bvakmb vlk hymy
hrzi ylb   **
hkmt oysrv oyld
hreb otil  **
htmsn htli ovrml
hrbv hkz  **
vyla hpca bqiy svdq
htqde bvrm  **
hrms hrevy tvem ta
htvm ovy di  **
hbc olsb htyh hti [h
htnvimv  **
oyyxh rvreb hspn
htlvip rksl **
hrbqnv lvla dvy a ovy htm
s vb ay b ovy oybr dmimb
qpl alrt
hbent
=0=
=0=
rbxh tsa ldya m hrqyh hsah
vey [hkh oyrpa r

 

Hier ruht
Frau Anna Kohn starb
zur tiefsten Trauer der
Übrigen am 26. August
1871 im 68. Jahres Alter

=ooo=
Tento pomník je hrobem
cudné a milované a vzácné
ženy,
jejíž dnové plynuli v trápení,
aniž by se našla pomoc.
Přesto podporovala chudé a zoufalé
ve chvílích jejich soužení.
Její duše se povznesla Výše
čistá a bez poskvrny
a Svatý Jisroele ji přijal k sobě
pro bezpočet jejích cedakot.
Až do své smrti ostříhala
Pokyny Stvořitele
a terpve nyní se naplnil pokojem
její osud i její příbytek.
Její duše je ve Svazku života
to je (její) mzda za všechno, co vykonala.
=ooo=
jamejha kalu ba-mekauv / bli ezra
dalim we-rašim tamcha /  la-itam be-cara
li-mrom alta nišmata / zaka u-vara
kadoš Jaakov aspa elaw / me-ruv cidkata
et micwot jocra šamra / ad jom muta
hen ata hajta be-šalem siba / u-maonta
nafša bi-cror ha-chajjim / li-schar peulata

 

  148a − Josef Veith (obchodník) zemř. 76letý v r. 1875, manž. Klara rozená Mautner z Náchoda zemř. 87letá taky v r. 1875 − bydleli v domku čp. 53 na vých. straně             žid. uličky (148b − viz 148a )

 

149 − ta paní Rivka by mohla být Rebeka, dcera Löwyho Nettla z Vel. Bukoviny, která             porodila už v r. 1847 jako „svobodná“ děťátko, jehož otcem byl obchodník David   ben Chajim Beckmann, jenže ten umřel už v roce 1848 jako svobodný 42letý             mládenec (viz náhr. 063) − takže je možné, že na jejím náhrobku je uvedený jako manžel halachický, ale ne rakouskouhersky ouředně zákonný, pokud měli             kdysi „tajný“ náboženský sňatek − − vlastně by na náhrobku mělo stát, že Rivka              je vdova po D. Beckmannovi...  –oo--  Jak prozíravě uvádí pan Jiří, na náhrobku by mohmlo být uvedeno, že je vdovou (almana) po Davidu Beckmanovi, příbuzní však  paní Rivce napsali, že byla jeho chotí (ešet).  Velice výstavný kámen s motivem „ilon bachot“;

 

[amqib dvd hk tsa hqbr trm hsah
u ovyb hrbqnv ubs z ovyb htm
l hlrt tns ubs
=0=
lgh div hbemh hdi
vytxt tbkvsh li hzh
hsah htyh ayh yk
hqde htsiv hbvsx
hz tvkzbv ti lkb
hbent

                                                                                                   (13.6.2007)

 

(neuvádím přílišné podrobnosti, např. kdo byl holohlavý, kdo obézní, kolik měl kdo dioptrií a zlatých zubů, kdo napadal na kterou nohu, kdo byl cholerik a kdo flegmatik...) podotýká závěrem pan Jiří, ale třeba se to jednou (nejpozději ve frontě na mesiáše) dozváme také…  (Jiří Fielder)