I nestatečná je „chajil“ 

      Z nepochopitelných důvodů, z překladatelské lenosti, ze samé radosti z nálezu zdrojového textu anebo z lásky k tradici (ovšem k tradici křesťanské, neboť i jazykový poklad Biblí kralické je dílem křesťanského ducha), se všichni naši překladatelé pokoušejí nahražovat obrat *ešet chajil ekvivalentem „žena statečná“.

      Proč ne? Stejnojmenný šábesový hymnus Ešet chajil, který najdeme v druhé polovině 31. kapitoly knihy Přísloví by tomu nasvědčoval. Jeho obsah, nápěvek a znění najdete na tomto videu. Ale židé pohřbívali své mrtvé dávno před koncem 16. století, kdy se „kralinda“ začala překládat.  Je to hodně podobné jako s eulogií iš tam we-jašar. Naženeme na něj konkordanci, najdeme toho „iš tam“ u Jóba  (1:8) a je rázem posekáno. Je pro nás a navždy zůstane po kralicku „mužem sprostným a upřímným, respektujícím nebesa…“; Mnozí tuto referenci  dokonce rovnou uvedou v poznámce. Ale jedna reference je jen jednou z možných. Ještě jinak. Lze klidně napsat „tento obrat parafrázuje verše z knihy Jobovy, ale výraz „tam“ neznamená „muž prostý“.  (Viz zamyšlení „Prosťáček „tam“…); A stejně tak i *ešet chajil. Dokonce i moderní výkladový slovník Eben šošan nás učí, že ačkoli „chajil“  je udatnost, statečnost, vojenská síla, tak „iš chajil“ a také „ešet chajil“ jsou lidé opatrní, prozíraví a díky tomu zdařilí ve svém konání.  Tedy jako by bylí spíše zdatní než udatní.  Věřme vědcům, kteří se svému vlastnímu jazyku věnují stejně  důkladně jako my češtině (včetně té kralické), že snad tuší a vnímají, co učí …
              Pravda, nezřídka se v epitafu můžeme dočíst Ešet chajil k-Avigail (žena statečná jako Abigail), nebo dokonce ke-Ester we-Avigail... A obě byly vpravdě "udatné". Jak Ester tak i Abigail. Ale pozor. Tyto obraty se objevují v epigrafice teprve později, když už je v ní přítomná záliba rytmizovat (veršovat). - Iša chašara ke-imanu Sara, tehojra ba-dibura, ke-Mirjam u-Debora, ešet chajil ke-Avigail .. atd. JInými slovy to přirovnávání vhodných "imahot" - pramátí přichází až ex post.
      Ale můžeme se podívat také na všechny tři biblické reference týkající se přímo „ešet chajil“ a i bez výkladového slovníku Even šošan maličko znejistíme, chtěli-li bychom tvrdošíjně překládat: žena statečná. (Anebo pouze tak).
      Kromě již zmiňovaného alef-betického hymnu v Přísloví  (31:10+nn )ji totiž objevíme také o několik kapitol dříve, konkrétně ve verši 12:4 koán anebo sdělení, které mimochodem nacházíme na macejvách lidu Jisroele velice často právě i s tím „ateret baalah“: Ešet chajil ateret baalah u-che rakav be-acamotaw meviša – Žena konající prozíravě je ozdobou a diadémem svému choti, zatímco jako hnis rozkladu je ta, která působí hanebně.

      To je ale podstatný rozdíl. Najednou tu vidíme onu ženskou udatnost (statečnost) na mnohem vyšším levelu. Chovat se tak, abych nepáchal ostudu, to může i žena neudatná. Nebojovná. Křehká s minimální militantní výbavou. V každém případě jinak statečná, než jak vnímáme obsah tohoto slova v dnešní době.

      Nu a třetí biblický výskyt nacházíme v příběhu o Šalomounových prapředcích. Totiž v knize o osudech Davidovy prababičky Rut. (Rut a Boaz spolu přeci zplodí Oveda, Oved Jišaji a Jišaji Davida.)  Takto jako *ešet chajil nazývá Rut jeji budoucí manžel Boaz. A tam tento obrat dokonce i Kraličtí překládají jakožto žena šlechetná.