VI. - Šlošim - třicetidenní smutek. Ti, kdo ztratili rodiče, prodlužují *šivu  ze sedmi na třicet dní. (Je-li prvním nebo posledním dnem třicetidenního smutku šabat, *šlošim  se o jeden den zkracuje. Pravidla pro šlošim  jsou stejná jako pro šiva.  I když je lze  do jisté míry zmírnit. (Je např.  nemyslitelné a také zcela neúčelné zůstat v jedněch šatech po celý měsíc; prakticky nemožné nevěnovat se po celou dobu šlošim  svému občanskému povolání atp. )

                Důsledně se však vyvarujeme účasti na veselých událostech, zábavách, vyhýbáme se také pořizování nových věcí apod. Dokonce byla-li do období šlošim  naplánována svatba, může být vystrojena pouze, jedná-li se o první svatbu ženicha. (Nevěsty jsou v tomto případě skutečně znevýhodněny.)

 

                ** Na šabat se předpisy zmírňují. Pravidla pro šiva i šlošim  se  ukončují tři a půl hodiny před

příchodem  šabatu (polovina ze sedmi) a svátečního dne. Připadne-li do obdoví „přísného smutku“ Pesach,  končí se s dodržováním předpisů již v poledne dne, na který připadá předvečer pesachových svátků.

                ** Na šabat je povoleno (resp. přímo doporučeno) např. zašít kriu,  sedět na normálních židlích, obout se (kožených doplňků se však stále vystříháme.)

                ** truchlící *avelim  by neměli být vyvolávání ke čtení tóry. Stane-li se tak nedopatřením, je Život svatější než žal, a vyvolaný  avel  je povinen  splnit micvu. /Z tohoto důvodu se od talmudských dob objevuje v synagogách zvláštní oddělený prostor připomínající novodobé „divadelní lóže“. To jsou prostory vyčlené právě pro „avelim“. Jednak proto, aby se mohli sice účastnit liturgie společně s obcí, ale zároveň mohli zůstat ve svém žalu -- a byli ušetření příp. zvědavých pohledů sousedů. Inu člověk je jen člověk..../

                **  Truchlící během smutku recitují pravidelně třikrát denně *Kadiš.  Ačkoli panuje všeobecné povědomí, že Kadiš je cosi jako židovské Requiem, je dobré připomenout, že ve skutečnosti se Kadiš hlásí vznešenost B-ží a nesmrtelnost Izraele, tj. obrací se k Životu, nikoli k otázkám srmti....

 

                Po skončení „přísného smutku“ bývá zvykem, že celá rodina vykoná krátkou procházku do přírody, jako symbolický návrat k plnosti Života.

--------oo---------

 I. -- úmrtí
II. -- „keria“ 
III. -- tahara 

IV. -- pohřeb
            a) levajat 
           b) kvura 
            c) šura (řady)
            d) netilat 
            e) návrat z pohřbu

V. -- *sedmidení 
VI. -- *šlošim 
VII. -- avejlut 
VIII. -- maceva