Pohřeb - ospravedlnění soudu (Ciduk ha-din)

Pojďme tedy k mapě této sekce. Modlitby k tématu najdete zde.

Ciduk ha-din - krátký ale přehledný popis židovského pohřbu. Ilustroval Jan Lepšík.
"Ciduk" je takové hodně rychlé vademecum pro zvědavé, kteří chtějí proniknout k podstatě a důvěřují tomu, co vyučujeme. Tedy krátce, rychle s minimem odkazů na talmud a další zdrojovou literaturu. Studenti by řekli - látka prvního semestru - úvod do studia. Obsahuje přehled a základní objasnění jednotlivých fází  židovského pohřbívání a truchlení od úmrtí až do *jarcajtu.

Maane lašon  je sbírka modliteb, které lid Jisroele vyslovuje při pohřbech a na hřbitovech. Tedy rozloučení a přímluvy. Je v celé řadě aspektů inspirativní. Modlí se židé za mrtvé, ke svým světcům - *cadikim a co se tak asi modlí ? V nemoci, za příbuzné, za porod atd. atp.

Tahara je - zjednodušeně řečeno - rituální příprava těla ke vložení.Neočekávejte žádné voyeurské nahlédnutí za okna, která bývají v praxi vždy cudně zastřená, ale poučit se zde můžeme také.

Chevra kadiša - Svaté bratrstvo - jeho vlastní činnost velice dobře vystihuje německé označení  - Nächstenliebeverein tj. Spolek pro charitativní účely. Jejich pravidla a tradice jsou neuvěřitelně lidská. A navíc, díky úsilí křižáků - ačkoli v Pražská chevra kadiša nebyla spokem jediným, její stanovy jsou dnes po celé Evropě nejstarším dokumentem tohoto typu a je to dokument natolik zásadní, že je de facto zdrojem Stanov podobných polků nejen tady u nás, ale vlasně po světě.

Kol bo al avejlut- je nejzásadnější chasidský (a vlastně zejména ortodoxní) spis pojednávací problematiku židovského pohřbu. Nádherné čtení s dokonalým odkazovým a poznámkový aparátem, nezřídka i plný "ilustračních" příběhů.  Bude se tu objevovat po částech, protože originál v hebrejštině má více než 480 stran a není to již čtění tak úplně pro každého, ale vzhledem k tomu, že je naším snem, toto dílo kvalitně přeložit do češtiny, budeme na něm pracoval průběžně, dokud nám nebesa a vzduch popřejí dost sil.

Gešer ha-chajim - naopak Gešer ha-chajim (Most do života) je zase jakési ortodoxní minimum, vymezující mantinely, přes které  v židovském světě (a při židovském) pohřu už rozhodně "nejede vlak". V mnohém vám bude připadat shodný s pasážemi v Ciduk ha-din (Ospravdlnění soudu), jen jeho jazyk je jaksi méně vyprávěcí a více vyučovací.

Maavar Jabok - (Přejití potoka Jabok), což je parafráze na nejrozhodnější okamžik v životě biblického Jaakova, je už spisek do značné míry mystický. Ale pozor na hebrejskou mystiku a na onu proslulou quazi-mystiku pánů a paní Weinfurtera, Levinase, paní Blawatzké a spol...

Semachot - (Radosti) anebo také Ejvel rabatti  (Veliký žal)  - je drobnější talmudický traktát - dalo by se říci nejstarší ze zdrojových textů na časové ose. Po prostudování výše uvedených kategorií - přijenmenším Ciduk ha-din, si tak můžete uděla obrázek, co bylo závazné tehdy a nakolik se musela jidiškajt "modernizovat" a přizpůsobit dalšímu vývoji světa právě i v otázkách pohřbívání. Například dnes už málokdo přistoupí na způsob pohřbu tzv. ossilegiem - tj. uložením těla do vyhloubené skalní niky s tím, že se zde ostatky deponují po dobu necelého roku, dokud nedojde k odetlení měkkých tkání, a teprve kosti (ty jsi kost kostí mých ...) budou pohřbeny do rodinných hrobů či hobek. (Podoný úděl byl určen i Ježíšovu tělu), na druhou stranu *Semachot zákonitě nemohou řešit ani zaujímat vztah k věncům, nákladným rakvím a ke kremaci..

Rambam - vrcholný a obdivně uznávaný učenec španělského středověku  (1135-1204) a také legendy halachy.  Jeho texty (písemně i audio) zpřístupňujeme zejména už i z výukových důvodů v ústrojné návaznosti na portál www.lamedwaw.org

Takže příjemné studium, toleranci a vhled.

-------------------------ooo
        V této sekci bychom se rádi úžeji věnovali  alespoń zásadní halachické literatuře ohledně pohřbu a posledních záležitostí lidského života. Nenechte se polekat všemi hebrejsky znějícími podtituly, o všech se dozvíte (už tady) a hlavně, ono jde o jejich obsah.
            Pomůže to  například maličko osvětlit tradice :
1/ proč pohřed do země a ne žehem
2/ proč takový spěch s pohřbem
3/ jak se pohřbívá (proč jsou ty řady tak úzké, to je pohřbívali v sedě ?)
4/ Co je to kadiš - židovské requiem ?
5/ Proč kamínky namísto kytek ?
6/ A židovští mrtví straší ??

         Pomůže to v mnohém také turistickým návštěvníkům hřbitovů (tj. nepoutníkům), které občas  tamní okolí  (anebo rádoby učitelé)  právem i nespravedlivě "buzerují", jakto že nemáš čepičku, co ten pes ... atd. atd. Pomůže to také porozumět, do jaké míry pokrytecky a do jaké míry upřímně se na pohřebištích lidu Jisoele chovají jeho současní správci.  Víte, on to není zrovinka talmudický příběh, ale řešil to huž obtloustlý kněžík z Husi, že není dobré kázat vodu a pít víno.  Leccos se o tom můžete dozvědět
1/ v sekci projekty
2/ anebo mezi otazníky okolo hřbitovů
3/ stav, kouzlo, atmosféru a myšlenky epitafů vám zprostředkují videa

  Můj B-že,nebeř mne uprostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá i prvé, než-lis založil zemi a dílo rukou svých -- nebesa. Onať pominou, ty pak  zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí; jako oděv změníš je a změněny budou. Ty pak jsi tentýž a leta tvá nikdy nepřestanou. Synové služebníků tvých bydliti budou a símě jejich zmocní se před tebou...  /Ž 102:25-29/

Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani B-hu za něj dáti mzdy vyplacení, aby živ byl věčně, a neviděl porušení… /Ž 49:8-10/