Verše a veršíky ...
Latinka pochopitelně svým veršem a hloubkou na klasický hebrejský pijut (kde to slůvko poezie, poet, slyšíme i v hebrejském – vypůjčeném obratu pijut) nemá dost sil. Nicméně každé upřímné slovo se počítá, na tvar znaků nehledě. A dokonce i nějaké to přikrášlení (jak micvot tak třeba i příběhu a zásluh tesaných v epitafu) se andělům určitě zamlouvá. Nepochybuji, že všichni ti „unvergesslichen“ a „tiefbetrauerten“ byli svým nejbližším nezapomenutelní a hluboce želení. A jejich případné ostatní zásluhy? .. A kde máme jistotu, že ty hebrejsky tesané zásluhy byly vyšší. Třeba byly jen poetičtější. Ono „stát v protržení“, „být zakladatelem Bejt-el“ anebo „světlem krajiny“ je něco jiného než pouze „Biedermannem“ anebo „Kindeskreise Zierde“… Ale člověk je křehký v 18. i v 19. století.
A nejde o pathos (i Nerudovi lvové bili svým časem o mříže, a tolik rádi by k nebesům), protože ani na patosu není nic špatného.
Pravda, najdou se i verše hodně osobní a jakoby klopýtavé, domnívám se, že asi největší „kuriozitou“ v tomto ohledu je vzkaz z Rychnova nad Kněžnou:
Milčo, dívčí naše milá
Bývala´s vždy pracovitá
Že i dívky v Praze tobě,
Úctu vzdají na tvém hrobě …
Nicméně, když pak potkáte veršík:
Od panenek odešla´s až v náruč B-ží,
Tam, kde se už žádná vina nerozmnoží …
nepochybujete, že i tato slova tesala bolest a láska.
Tato stránka chce především pomoci těm, kdo se v terénu moří s němčinou (často tesanou frakturou), aby se orientovali v tom, co se tak asi v 19. století objevovalo na soklech haskalových obelisků.
In der Jugendblüthe abgerissen V rozpuku mládí urván světu
giengst du zu früh der schönen Heimat zu odešels záhy hledat jinou vlast
Deine engelsreine Seele schwebet nebesky čistá duše povznesla se
in der Lichtgefilden ew´gen Ruh do lůna Světla vnímat slast.
Bal schlägt uns des Widersehens Stunde I naše brzy přijde hodina
wenn auch unser Leib im Staub zerfällt a tělo naše v prach se rozpadne
Süsser Trost! Wir sehen uns und finden Nového světa šťastná rodina
dort uns wieder in der bessern Welt sejdem se Tam - Onoho dne ....
Druhý plán je výzvou všem, kdo mají chuť vstoupit do učeben post-osvíceneckého pijutu a pokusí se německé verše přebásnit do češtiny. Proto i pro výše uvedené uvádíme v tabulkách také lokalitu a vročení patřičného verše.
1. album ve wordu ke stažení
Stráky i wordovské soubory budeme kvartálně obnovovat, případné překladatele sice nemůžeme zahonorovat, ale můžeme je – podle pravidla I pravila Ester jménem Mordechajovým – uvést jako autory…
Autoři překladů – jejich zkratky:
bez zkratky – Jakub Brünner, (spolu s Miri Szternovou překládají text Šmirat ha-lašon)
/pn/ -- Pavel Nozar
(přibudou další?)