Popis hřbitova v Litni (162)   Jeho nejstarší část najdeme bezprostředně u vchodu a potom dále do hloubi areálu (v námi označené části B) – tj. poblíž mnohem modernější stavby sloužící ještě na počátku 20. století  jako  obřadní budova, domek hrobníka, vozovna a patrně i jako prostor pro taharu .. protože ve spodním patře nacházíme i kotel na ohřev vody a malý skládek na uhlí. Kdysi sem do této budovy byla zavedena i elektřina. Bývalá (dnes nefunkční) studna se nachází také poblíž. Budova sice  v rozpětí let 2005-2013  dostala novou střechu, takže její chátrání je částečně zastaveno, ale  jinak je v dost zoufalém stavu.             Jeden z nejstarších doložitelných náhrobků v čáti B. s dosud zřetelně čitelnou datací je datován zřetelně znaky Taw-Mem-Hej --  tj. k roku 1685 !!!   (obr. a, b. c) A  rovněž listinné prameny se shodují na tom, že někdy kolem roku 1680 máme k dispzici první písemné prameny o židovském osídlení v Litni. Není však vyloučeno, že zde židé byli již dříve. Nicméně tento hřbitov je založen hrabětem Kuňatou z Bubna a na Litni prý právě k roku 1680.         Původní stará část musela končit zhruba s koncem naší B.- části, protože zde se z epitafů na náhrobcích Be-07 a Be-06 dozvídáme, že jsou korunami nad hlavami cadiků, kteří po celý svůj život usilovali o zvelebení synagogy a také o rozšíření gevulej bejt ha-olamim – tj. rozšíření hřbitova. Podle druhého epitafu k němu skutečně ještě před jeho smrtí došlo. Témuž předpokladu odpovídají také datace pohřbů ze zazší části  A. Podle pozemkových knih a výpisu z katastru  je také ještě i další pruh půdy (za severní zdí), kde se dnes pase dančí pro Karlštejn, původně majetkem židovské obce.             Je možné, že na sklonku 19. století dochází k dalšímu rozšíření do stran (bráno podle západo-východní osy hřbitova), ale to usuzujeme pouze podle typologie macejv a několika dalších detailů. Např z toho, že novodobé emancipační náhrobky v části C. nekorespondují (nenavazují) na původní řady v části B., tedy že zde bylo v odpovídající době pohřbíváno podle „jiných“ pravidel. Druhou skupinu haskalových řad nacházíme přesně na opačné straně části B, tedy právě u severní zdi hřbitova. Stejným způsobem se ale vyjadřují i písemné prameny, včetně největší kapacity na židovské památky u nás pana Jiřího Fiedlera, který ve svém díle hovoří „posledním rozšíření v polovině 19. století“ ….   Charakteristika a zvláštnosti             Hlavním materiálem pro tesání náhrobků je zde v okolí pohodlně dostupný slivenecký vápenec (slivenecký mramor) a na mnoha náhrobcích se setkáváme se zbytky prahorních lastur láčkovců. Druhou zvláštností jsou již výše zmíněná „křídla“ haskalových obelisků, která jakby rámují původní nejstarší hřbitov, v jehož areálu nacházíme několik náhrobků z druhé poloviny 17. století, tedy cadikim, kteří žili v době Třicetileté války a krátce po ní.             S ohledem na nedaleko ležící Mořinu, která měla také svoji obec a svůj hřbitov, lze liteňskou obec židovskou a také její hřbitov považovat za „svozový“ anebo „rodinný“ hřbitov pro region rámovaný  Třebání  a Řevnicemi (sz), Berounem (sv), Mníškem pod Brdy (jz) a Lochovicemi (jv);  Objevují se zde mrtví z Koněprus, Tetína, Všeradic, Skuhrova, Libomyšli, Lochovic, Suchomast, Tmaně, Korna, Bělče a Svinař a také z lokalit vzdálenějších. Po roce 1744 se i zde na Litni objevují židovské rodiny vyhnané Marií Terezií z Prahy, jejichž osudy a také rodinná jména by si zasloužily podrobnější studium.(např.zejména celá řada Bj);             Neobyčejně vysoký výskyt dvou rodinných jmen – Roubíček a Epstein (která se později mění na Lewi anebo Lewitus), a zároveň právě z těchto rodin se rekrutují kohanim (rodina Roubitschek) a levijim (Epstein) včetně funerální symboliky.   Jazyk a skladba epitafů             Už samotný výše zmíněný fakt, že v části B. dodnes nacházíme poměrně staré náhrobky napoví, že liteňská židovská obec byla obcí usedlou, zavedenou a zb*žnou. Nápisy jsou velice kultivované, starší jen lakonické, čím dál blíže ke století dvacátému doslova neuvěřitelně květnaté. Jejich zpěv a jejich myšlenkové pozadí je natolik vzrušující, že se jim věnujeme několika samostatnými příspěvky. (Nafšot, rozbor epitafů, netradiční kryptogramy, německý verš atd). Mezi titulaturami se objevuje i titul chad mi-corva de rabanan .. (jeden ze zapálených);   Symbolika             Zdejší funerální symbolika se nijak příliš nevymyká. Pochopitelně objevujeme symboly kohanim a levijim, některé modernější symboly, motivy květin a růžice – ale tyté najdeme na všech macejvách lidu Jisroele.  Výjimku tvoří naivní lidový kamenický rukopis některých starších náhrobků a potom dekor právě již výše zmíněných macejv, které patří vyhnancům z prahy – ptáče, rostlinné motivy a také precizně vyvedené motivy sloupů. (obr. d, e, f) Každého ovšem také zaujme reliéfní písmo na slivenci, které v patrně čestné části starého hřbitova zdobí macejvy největších mecenášů a mužů ducha. (obr. h, j, k;)Včetně do jisté míry netypického tvaru „ušatého obelisku“.

KESHET databáze židovských hřbitovů, Kešet, židovské hřbitovy, Projekt Chewra, Čechy, Čechách, Morava, Moravě, České, Moravské, hřbitov, pohřbívání, symbolika, judaismus