325 – Židovský hřbitov v Úštěku
Popis hřbitova: (citováno z materiálů, jejichž podkladem byly kronikářské zápisky Josefa Jarschela, jenž se historií úštěckých židů zabýval soustavnějí a publikoval své poznatky ve statio Geschichte der Stadt Auscha a také v *Goldovi; kráceno a doplněno. Doplňky a upřesnění uvádíme modře. Kurzivou uvedeny citace z kronik/ Jarschela) Naše poděkování patří Ladě Hlaváčkové, Arno Paříkovi a Jiřímu Fiedlerovi; Hřbitov leží poblíž úštěckého „šibeničního vrchu“ („Galgenberg“), asi čtvrt hodiny jižně od města, na katastru sousední obce Lhota. Později byl kopec nazýván Židovský. „Hřbitov židovský byl v majetku vrchnosti, kdysi prý nápisy na nejstarších náhrobcích udávaly datum 1570 nebo 1579, má se však za to, že snad existoval již v 15.století. Dnes jsou nejstarší kameny již většinou zapadlé do země a nelze je zatím číst. Původně zde směli být pochováváni jen Židé z Úštěku, neboť jen tito platili vrchnosti za jeho používání a za zřízení dřevěného plotu 14 zl. ročně. V roce 1667 poslali však Židé z Dolních a Horních Chobolic, Býčkovic, Trnovan a Drahobuz, (pohřbívalo se zde také z Ploskovic a Zahořan) – žádost vrchnosti jezuitské v Liběšicích (Liebeschitz), aby na tomto Lhotském hřbitově při Úštěku – po jeho rozšíření – směli pohřbívat své mrtvé i židé z okolí. 27.července 1667 navštívili Židé Mojses Hirsch a Mojses Paltl (Palatiel) z Dolních Chobolic jako zástupci židovské obce residenci jesuitskou v Liběšicích a vrchnost vyhověla. Zároveň byl zrušen starý hřbitov v Chobolicích a údajně mnoho jeho náhrobků bylo přeneseno na hřbitov lhotecký (některé straší náhrobky se prý později použily na stavby v obci a byly tam zazděny do staveb). Současně vrchnost ustanovila, že židovská obec má platit 13 zlatých ročně za hřbitov a 1 zlatý 90 krejcarů a 1 denár (pfenik). Tato částka byla roku 1746 nově vyměřena na 32 zlatých a 45 krejcarů tehdejší měny.
Hřbitov v Chobolicích-Koblitzi, který se nacházel severně od vozové cesty mezi vesnicemi Chobolice a Řepčice byl tehdy asi zrušen. Židovská obec v Chobolicích tehdy rozpuštěna hlavně z důvodu přesídlení několika tamních rodin. Tak je např. doloženo, že „Žid Notel Chobolic“, tedy Natan z vesnice Chobolice, který krátce nato roku 1675 koupil dům v Úštěku a s povolením vrchnosti tam přesídlil. Dnes se pátrá marně po místě starého židovského hřbitova v Chobolicích nebo po místu některého ze židovských domů…“
Hřbitov byl zřejmě rozšířen nejprve roku 1667 a později v 19.století na západní straně a patrně zřízena serpentinová příjezdová cesta ke hřbitovu. Později na počátku 20.století byl hřbitov opět rozšířen k severu (na úštěcký katastr) o pozemek ca 20 x 50 m a ze tří stran oplocen zdí. Na nové části nejsou dochovány žádné náhrobky ani stopy po hrobech. Zeď byla v 80.letech zcela rozebrána a využita údajně ke stavbě motorestu u Zimoře.
Ve 30.letech zde byla při severním okraji staré části přistavěna (nebo přestavěna) nová obřadní síň v moderním stylu s kupolí, krytou kovem (zbytky pískovcových základů naznačují, že snad šlo o přestavbu starší budovy). Nad západním vchodem byl plasticky vystupující nápis v hebrejštině a němčině: Aza che-mavet ahava (Machtiger als der Tod ist die Liebe - citace cant 8:6;). V roce 1982 byla budova oceněna jako novodobá a „bez zvláštní hodnoty“, takže byla umožněna její demolice. V 80.letech zbořena a zdivo odvezeno k úpravě terénu na stavbě motorestu u Zimoře. Budovu ohelu stačil před jejím stržením fotodokumentovat pan Jiří Fiedler. Snímky jsou k dispozici v ŽMP.
Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí (podle pramenů) z let 1672, 1690 a 1704. my jsme našli doložitelně náhrobky z let 1650, 1651, 1672 a 1677 – do roku 1706 celkem jedenáct údajů. Viz tabulka na konci této stránky; -- Poslední doložitelný pohřeb je datován k roku 1938.
Nachází se zde zhruba 50 starých náhrobků, z nichž některé jsou bohatě členěné s dekorativní výzdobou (např. náhrobek předsedy zemského židovstva Fajbra, syna Mošeho 1731 č.150); a také řada moderních pomníků z 20. a 30. let, zejména rodiny Schwarzů nebo JUDr Emil Báckera (zemřel 1935). Mnohé z nich jsou poškozeny a neúplné.
V roce 1981 MNV v Úštěku žádal, aby byl hřbitov zlikvidován, ŽMP doporučuje zahrnout hřbitov do ochranného pásma městské památkové reservace, 1984 KSPP v Ústí nedoporučuje likvidaci hřbitova, některé novější náhrobky byly prodány ŽNO Ústí firmě Štuko, ostatní povaleny, hřbitov devastován a zarostlý. Celkem je zde nachází na 300 náhrobků, většina sice poškozená, rozbitá nebo vyvrácená, v SZ části se nachází dětské oddělení, novější vyrobeny většinou ze žuly firmou Hegenbart v Úštěku. Všechny doložitelné kamenické firmy v Úšteku: 1/ Heftler Prag); 2/ Hegenbarth (Auscha); 3/ Macke (Auscha); 4/ Seide (Toeplitz); 5/ Stein (Hrobitsch); 6/ Spolgen (Schluckenau); 7/ Wolsche (Auscha); K význačným moderním pomníkům patří uprostřed hřbitova velký náhrobek Philippa Hellera (1844-1910), Luise Hellerové (1853-1931) a Clary Hellerové (1885-1937). Jsou zde pohřbeni také přední členové rodiny Schwarzů: Benjamin Schwarz, prředseda židovské obce (1886) a Karolina Swarzová (1874), náhrobek Karla Schwarze (1895) a náhrobek Arthura Schwarze (1875-1934), nebo Josefa Skalla, dlouholetého představeného synagogy (1826-1913). Teprve v létě 1993 Unie židovské mládeže zahájila odstraňování náletových dřevin a rovnání některých náhrobků. Teprve v roce 2001 byla zahájena rekonstrukce hřbitova, která si však vyžádá ještě značného úsilí a prostředků. Poslední úpravy a práce na hřbitově proběly v roce 2005 /5765/ v rámci ……. Dobrovolníci mj. objevili řadu skleněných a porcelánových zlomků z původních hrobových desek, a tak se podařilo doplnit další chybějící jména – přesto ze 211 zřetelně dochovaných hrobů a dvojhrobů je možno číst jen 115 tedy cca 55 %;
Charakteristika a zvláštnosti: Nejcharakterističtějším rysem tohoto hřbitova je samozřejmě jeho žalostný stav. (Bez ohledu na to, že je ke dnešnímu datu již o mnoho nadějnější než kdysi.) Většina náhrobků však nesla zpravidla pouze skleněné anebo porcelánové desky vsazené do těla pomníku, a tak dnes už jen těžko dohledáme, co díky mrazu a vandalům zůstalo na střepy.
Najdeme zde i hroby haličských uprchlíků a speciální dětské oddělení. (dochovány a čitelné pouze dva náhrobky);
Návštěvníkovu oku neunikne prevalence secesního dekoru a navzdory poměrné devastaci pohřebiště jeho romantická poloha a ostrý sklon.
Hlubší studium a rozbor by si zasloužilo rozmístění starších macev po celé araci hřbitova. Největší počet přenesených náhrobků se sice soustřeďuje v levé spodní části (při pohledu od vstupu na hřbitov), přesto podobně staré pískovcové macejvy nacházíme i na jiných místech. Sloužily tyto „pozice“ jednoltivým konkrétním obcím ?
Skutečnou kuriozitou je tesání nápisu na náhrobku rav Nachuma Bergmanna z roku 1879, který je tesán tak nedůkladně, až se stává pro dokumentátory hřbitova skutečně oříškem /č.063/;
Jazyk a skladba epitafů: Navzdory nízkému počtu dochovaných náhrobků se i zde setkáváme s ukázkami vybroušeného pijutu – zejména u náhrobníků 135, 136 a 137. Zdejší židé odcházeli „do krajiny života“ (le-arcot ha-chajim /č.039/; „ukládali se k odpočinku pod zdejší macejvos“ (šachva po tachat ha-macejva – č. 106) anebo sem „ukádali kosti svých předků“ (po tmunot ecmot – č. 109,190); Přinejmenším 15 nápisů si určitě zaslouží pozornost. Leží zde velikáni a rytíři Zákona, bytosti čisté jakékoli poskvrny (tehojra mi-kol pegima – č. 027), klenoty b-habojnosti (ocar jirat Ha-šem – č. 001) a také iš Efrat – tedy symbolický potomek davidovské linie, anebo člověk natolik vznešený, že se svými zásluhami o „občinu Jisroele“ může tomuto „muži z Efratejckých“ částečně vyrovná (parf. i.sam 17:12 – hrob č. 046).
Symbolika: Jak již jsme se zmínili, spolu s dobovými romantizujícími prvky převládá v ornamentu, v typologii náhrobků i v provední písma (kamenickém rukopisu) zejména secesní dekor. Dva symboly kohanim, jedna levitská souprava, jeden Aesculapův had ve věnčitém dekoru (č.18), rostlinné motivy, palmové ratolesti a jedna vzácně zřetelná *mohelská souprava na náhrobku č. 145.
highlights (výběr nejzajímavějšího) - index
tabulka lokalit
Tabulka nejstarších nalezených náhrobků (rozpětí let 1650-1731)
|
čísl.
|
rok
|
heb.
|
|
|
jméno
|
ben
|
|
147
|
1650
|
5411
|
15
|
Kislev
|
Moše
|
Abraham
|
|
147
|
1651
|
5412
|
15
|
Tevet
|
Abraham
|
Moše
|
|
078
|
1672
|
5432
|
21
|
Švat
|
Lea
|
Abraham
|
|
049
|
1674
|
5434
|
22
|
Av
|
Josef
|
Matatijahu
|
|
054
|
1677
|
5437
|
28
|
Ijjar
|
Hirš (Hiršl)
|
Moše
|
|
056
|
1680
|
5440
|
26
|
Nisan
|
Mendel
|
Paltiel
|
|
057
|
1680
|
5441
|
15
|
Chešvan
|
Beniš
|
David
|
|
053
|
1690
|
5450
|
27
|
Švat
|
Libla
|
Lejb ha-kohen
|
|
142
|
1694
|
5455
|
12
|
Tišri
|
Matatijahu
|
Jicchak
|
|
145
|
1697
|
5457
|
4
|
Elul
|
Jiššachar Ber
|
Paltiel
|
|
141
|
1706
|
5467
|
16
|
Chešvan
|
Moše
|
Paltiel
|
|
149
|
1706
|
5466
|
27
|
Nisan
|
Bliml
|
Josef
|
|
127
|
1728
|
5489
|
18
|
Tevet
|
Šimeon
|
Matatijahu
|
|
150
|
1731
|
5491
|
27
|
Tevet
|
Fejbr
|
Moše
|
(28. elul 5765)
