Projekt KEŠET
 

 

325 – Židovský hřbitov v Úštěku
 
 
Popis hřbitova:  (citováno z materiálů, jejichž podkladem byly kronikářské zápisky Josefa Jarschela, jenž se historií úštěckých židů zabýval soustavnějí a publikoval své poznatky ve statio Geschichte der Stadt Auscha a také v *Goldovi; kráceno a doplněno. Doplňky a upřesnění uvádíme modře. Kurzivou uvedeny citace z kronik/ Jarschela) Naše poděkování patří Ladě Hlaváčkové, Arno Paříkovi a Jiřímu Fiedlerovi; Hřbitov leží poblíž úštěckého „šibeničního vrchu“ („Galgenberg“), asi čtvrt hodiny jižně od města, na katastru sousední obce Lhota. Později byl kopec nazýván Židovský. „Hřbitov židovský byl v majetku vrchnosti, kdysi prý nápisy na nejstarších náhrobcích udávaly datum 1570 nebo 1579, má se však za to, že snad existoval již v 15.století. Dnes jsou nejstarší kameny již většinou zapadlé do země a nelze je zatím číst. Původně zde směli být pochováváni jen Židé z Úštěku, neboť jen tito platili vrchnosti za jeho používání a za zřízení dřevěného plotu 14 zl. ročně. V roce 1667 poslali však Židé z Dolních a Horních Chobolic, Býčkovic, Trnovan a Drahobuz, (pohřbívalo se zde také z Ploskovic a Zahořan) – žádost vrchnosti jezuitské v Liběšicích (Liebeschitz), aby na tomto Lhotském hřbitově při Úštěku – po jeho rozšíření – směli pohřbívat své mrtvé i židé z okolí. 27.července 1667 navštívili Židé Mojses Hirsch a Mojses Paltl (Palatiel) z Dolních Chobolic jako zástupci židovské obce residenci jesuitskou v Liběšicích a vrchnost  vyhověla. Zároveň byl zrušen starý hřbitov v Chobolicích a údajně mnoho jeho náhrobků bylo přeneseno na hřbitov lhotecký (některé straší náhrobky se prý později použily na stavby v obci a byly tam zazděny do staveb). Současně vrchnost ustanovila, že židovská obec má platit 13 zlatých ročně za hřbitov a 1 zlatý 90 krejcarů a 1 denár (pfenik). Tato částka byla roku 1746 nově vyměřena na 32 zlatých a 45 krejcarů tehdejší měny.
 
Hřbitov v Chobolicích-Koblitzi, který se nacházel severně od vozové cesty mezi vesnicemi Chobolice a Řepčice byl tehdy asi zrušen. Židovská obec v Chobolicích tehdy rozpuštěna hlavně z důvodu přesídlení několika tamních rodin. Tak je např. doloženo, že „Žid Notel Chobolic“, tedy Natan z vesnice Chobolice, který krátce nato roku 1675 koupil dům v Úštěku a s povolením vrchnosti tam přesídlil. Dnes se pátrá marně po místě starého židovského hřbitova v Chobolicích nebo po místu některého ze židovských domů…“
 
Hřbitov byl zřejmě rozšířen nejprve roku 1667 a později v 19.století na západní straně a patrně zřízena serpentinová příjezdová cesta ke hřbitovu. Později na počátku 20.století byl hřbitov opět rozšířen k severu (na úštěcký katastr) o pozemek ca 20 x 50 m a ze tří stran oplocen zdí. Na nové části nejsou dochovány žádné náhrobky ani stopy po hrobech. Zeď byla v 80.letech zcela rozebrána a využita údajně ke stavbě motorestu u Zimoře. 
Ve 30.letech zde byla při severním okraji staré části přistavěna (nebo přestavěna) nová obřadní síň  v moderním stylu s kupolí, krytou kovem (zbytky pískovcových základů naznačují, že snad šlo o přestavbu starší budovy). Nad západním vchodem byl plasticky vystupující nápis v hebrejštině a němčině: Aza che-mavet ahava (Machtiger als der Tod ist die Liebe  - citace cant 8:6;). V roce 1982 byla budova oceněna jako novodobá a „bez zvláštní hodnoty“, takže byla umožněna její demolice. V 80.letech zbořena a zdivo odvezeno k úpravě terénu na stavbě motorestu u Zimoře. Budovu ohelu stačil před jejím stržením fotodokumentovat pan Jiří Fiedler. Snímky jsou k dispozici v ŽMP.
Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí (podle pramenů) z let 1672, 1690 a 1704. my jsme našli doložitelně náhrobky z let 1650, 1651, 1672 a 1677 – do roku 1706 celkem jedenáct údajů. Viz tabulka na konci této stránky; -- Poslední doložitelný pohřeb je datován k roku 1938.
Nachází se zde zhruba 50 starých náhrobků, z nichž některé jsou bohatě členěné s dekorativní výzdobou (např. náhrobek předsedy zemského židovstva Fajbra, syna Mošeho 1731  č.150); a také řada moderních pomníků z 20. a 30. let, zejména rodiny Schwarzů nebo JUDr Emil Báckera (zemřel 1935). Mnohé z nich jsou poškozeny a neúplné.
V roce 1981 MNV v Úštěku žádal, aby byl hřbitov zlikvidován, ŽMP doporučuje zahrnout hřbitov do ochranného pásma městské památkové reservace, 1984 KSPP v Ústí nedoporučuje likvidaci hřbitova, některé novější náhrobky byly prodány ŽNO Ústí firmě Štuko, ostatní povaleny, hřbitov devastován a zarostlý. Celkem je zde nachází na 300 náhrobků, většina sice poškozená, rozbitá nebo vyvrácená, v SZ části se nachází dětské oddělení, novější vyrobeny většinou ze žuly firmou Hegenbart v Úštěku. Všechny doložitelné kamenické firmy v Úšteku: 1/ Heftler Prag); 2/ Hegenbarth (Auscha); 3/ Macke (Auscha); 4/ Seide (Toeplitz); 5/ Stein (Hrobitsch); 6/ Spolgen (Schluckenau); 7/ Wolsche (Auscha);
  K význačným moderním pomníkům patří uprostřed hřbitova velký náhrobek Philippa Hellera (1844-1910), Luise Hellerové (1853-1931) a Clary Hellerové (1885-1937). Jsou zde pohřbeni také přední členové rodiny Schwarzů: Benjamin Schwarz, prředseda židovské obce (1886) a Karolina Swarzová (1874), náhrobek Karla Schwarze (1895) a náhrobek Arthura Schwarze (1875-1934), nebo Josefa Skalla, dlouholetého představeného synagogy (1826-1913). Teprve v létě 1993 Unie židovské mládeže zahájila odstraňování náletových dřevin a rovnání některých náhrobků. Teprve v roce 2001 byla zahájena rekonstrukce hřbitova, která si však vyžádá ještě značného úsilí a prostředků. Poslední úpravy a práce na hřbitově proběly v roce 2005 /5765/ v rámci ……. Dobrovolníci mj. objevili řadu skleněných a porcelánových zlomků z původních hrobových desek, a tak se podařilo doplnit další chybějící jména – přesto ze 211 zřetelně dochovaných hrobů a dvojhrobů je možno číst jen 115 tedy cca 55 %;
 
Charakteristika a zvláštnosti: Nejcharakterističtějším rysem tohoto hřbitova je samozřejmě jeho žalostný stav. (Bez ohledu na to, že je ke dnešnímu datu již o mnoho nadějnější než kdysi.) Většina náhrobků však nesla zpravidla pouze skleněné anebo porcelánové desky vsazené do těla pomníku, a tak dnes už jen těžko dohledáme, co díky mrazu a vandalům zůstalo na střepy.
Najdeme zde i hroby haličských uprchlíků a speciální dětské oddělení. (dochovány a čitelné pouze dva náhrobky);
Návštěvníkovu oku neunikne prevalence secesního dekoru a navzdory poměrné devastaci pohřebiště jeho romantická poloha a ostrý sklon.
Hlubší studium a rozbor by si zasloužilo rozmístění starších macev po celé araci hřbitova. Největší počet přenesených náhrobků se sice soustřeďuje v levé spodní části (při pohledu od vstupu na hřbitov), přesto podobně staré pískovcové macejvy nacházíme i na jiných místech. Sloužily tyto „pozice“ jednoltivým konkrétním obcím ?
Skutečnou kuriozitou je tesání nápisu na náhrobku rav Nachuma Bergmanna z roku 1879, který je tesán tak nedůkladně, až se stává pro dokumentátory hřbitova skutečně oříškem /č.063/;
 
Jazyk a skladba epitafů: Navzdory nízkému počtu dochovaných náhrobků se i zde setkáváme s ukázkami vybroušeného pijutu – zejména u náhrobníků 135, 136 a 137.  Zdejší židé odcházeli „do krajiny života“ (le-arcot ha-chajim /č.039/; „ukládali se k odpočinku pod zdejší macejvos“ (šachva po tachat ha-macejva – č. 106) anebo sem „ukádali kosti svých předků“ (po tmunot ecmot – č. 109,190); Přinejmenším 15 nápisů si určitě zaslouží pozornost. Leží zde velikáni a rytíři Zákona, bytosti čisté jakékoli poskvrny (tehojra mi-kol pegima – č. 027), klenoty b-habojnosti (ocar jirat Ha-šem – č. 001) a také iš Efrat – tedy symbolický potomek davidovské linie, anebo člověk natolik vznešený, že se svými zásluhami o „občinu Jisroele“ může tomuto „muži z Efratejckých“ částečně vyrovná (parf. i.sam 17:12 – hrob č. 046).
 
Symbolika: Jak již jsme se zmínili, spolu s dobovými romantizujícími prvky převládá v ornamentu, v typologii náhrobků  i v provední písma (kamenickém rukopisu) zejména  secesní dekor. Dva symboly kohanim, jedna levitská souprava, jeden Aesculapův had ve věnčitém dekoru (č.18), rostlinné motivy, palmové ratolesti a jedna vzácně zřetelná *mohelská souprava na náhrobku č. 145.
 
 
 
highlights (výběr nejzajímavějšího) - index
použité titulatury
tabulka příjmení
tabulka lokalit
 
                                                                                             
Tabulka nejstarších nalezených náhrobků (rozpětí let 1650-1731)
 
čísl.
rok
heb.
 
 
jméno
ben
147
1650
5411
15
Kislev
Moše
Abraham
147
1651
5412
15
Tevet
Abraham
Moše
078
1672
5432
21
Švat
Lea
Abraham
049
1674
5434
22
Av
Josef
Matatijahu
054
1677
5437
28
Ijjar
Hirš (Hiršl)
Moše
056
1680
5440
26
Nisan
Mendel
Paltiel
057
1680
5441
15
Chešvan
Beniš
David
053
1690
5450
27
Švat
Libla
Lejb ha-kohen
142
1694
5455
12
Tišri
Matatijahu
Jicchak
145
1697
5457
4
Elul
Jiššachar Ber
Paltiel
141
1706
5467
16
Chešvan
Moše
Paltiel
149
1706
5466
27
Nisan
Bliml
Josef
127
1728
5489
18
Tevet
Šimeon
Matatijahu
150
1731
5491
27
Tevet
Fejbr
Moše
 
(28. elul 5765)

KESHET databáze židovských h?bitov?, Kešet, židovské h?bitovy, Projekt Chewra, ?echy, ?echách, Morava, Morav?, ?eské, Moravské, h?bitov, poh?bívání, symbolika, judaismus