Židovský hřbitov ve Studeném   Hřbitov byl zdokumentován díky laskavému přispění ŽMP (Židovského muzea v praze), Zdeňka, Zuzky, Viktora, Indí, Martina a především díky lidské i politické neomalenosti pana Vítězslava Jandáka – viz materiál Jan Kdák.   Popis hřbitova : Je situován zhruba kilometr od samotné obce. Expanze družstevních lánů bývalou přístupovou cestu nemilosrdně přeorala, takže dnes se lze jen domnívat, kudy se těla na hřbitov transportovala. (Ono to ale zase není až tak podstatné, protože jsou jen dvě možnosti – kratší cestou, jejíž zbytky lze stále ještě vysledovat z obce jakoby po jejím jižním okraji a potom ke hřbitovu, anebo – a takto se dnes snaží k pohřebišti proniknout všichni návštěvníci hřbitova - od silnice směrem na Dunice a Hořice a potom hlouběji do polí - jakoby zleva – od východu vzhledem k ohelu.) Neexistence vozovky a zbytky ohradní zdi ale paradoxně chrání poměrně odlehlé pohřebiště od náletu vandalů a zlodějíčků. Koruny cadiků tak zůstávají nerušeně na svém místě. (mj. také proto, že mezi nimi převládá nekvalitní žula, tedy žádný leštěný a drahý materiál, který by svrbění nenechavých dlaní vyvolával. foto-01) Dnes – po všem, co touto zemičkou proběhlo, si hřbitov ve Studeném zachovává romantický charakter lesního hřbitůvku, ačkoli v dobách, kdy byl využíván, určitě vypadal jinak. Je ve velice dobré kondici. foto-02 (Viz materiál Šema Jisroel); Nejstarší část hřbitova najdeme v cca pětimetrovém pásu bezprostředně u zbytků ohelu. (Datace z let 1724 a 1725, 1759 a 1766 – hroby 145; 088; 105; 022); Není vyloučeno, že se hřbitov nachází ve své původní araci. Tento předpoklad mohou ale spolehlivě potvrdit asi jen listinné prameny – jsou-li k dispozici. Pokud došlo k rozšíření hřbitova, pak někdy na samém počátku anebo nejpozději ve dvacátých letech 19. století, o čemž vypovídá existence tzv. čestné řady – která se datačně klene v rozmezí let (1828-1880) a fyzicky asi zprostředka hřbitova dozadu směrem na sever. U severní zdi jsou pak také situovány nejmladší novodobější náhrobky. Ani na obvodovém zdivu však známky rozšiřování hřbitova patrny nejsou – při případném (a předpokladatelném) rozšíření hřbitova muselo dojít k celkové sanaci zdiva;   Charakteristika a zvláštnosti : Nejpozoruhodnějším „úlovkem“ z dokumentace hřbitova ve Studeném je konstatování, že v příslušných letech byli židé usazeni i v docela nepatrných obcích a usedlostech – ovšem velice hustě téměř po celém okolí. (Petrova Lhota dodnes čítá jen několik čísel popisných). Větším otazníkem je asi skutečnost, proč si židé nezřídili hřbitov spíše v Křivsoudově, kde se předpokládá existence židovské obce, a také to, čím se v místě svého nažívání živili? (Obchod, výkup obilí a hospodářských komodit, řemesla ?); - viz tabulka lokalit. Zajímavá je také změna situování macejv. Nejstarší jsou nápisem k západu (jakoby ještě klasické „vzkazy“ oběma Andělům – Milosrdenství i Soudu), mladší pak naopak k východu – jakoby pozůstalí již akceptovali „křesťanský“ pohled na hrob (stylem: toto je náš hrobeček, stojíme nebožtíkovi u nohou a pokud se naše srdce povznese až k nezdravé pýše, můžeme se pokochat, jak hezkej máme kámen…) , opačně situovány jsou také některé macejvy jakoby „přespolních“. Nebo lépe řečeno zesnulých s příjmením pro region méně obvyklým.   Jazyk a skladba epitafů : I svým jazykem reprezentuje studenský hřbitov cudný venkovský hřbitůvek. S výjimkou zhruba šesti sofistikovanějších epitafů z let 1854-1855 – navíc převážně epitafů představitelů duchovního života obce (náhrobky 015, 009 atd. v kvazi „čestné řadě“) se tu setkáváme s až dojemnou a na kolena srážející ukázkou židovského „Ora et labora“. Snad žádný epitaf nepostrádá obrat micwot Ha-šem šamar /šamra/…מצות יי שמר (Ostříhal pokyny Sladkého požehnaného a proto bude jeho životní jiskra vevázána do věčného svazku života…), kterým jakoby bylo řečeno vše!! A na políčku Života - s bahnitým mokřadem pod východní hřbitovní zídkou, s rozměrnými hektary řepky všude okolo a v tichém ševelení bříz a jilmů - nikoho ani jen letmo nenapadne, že by to micwot Ha-šem šamar mělo snad názvuk bigotní ortodoxie. Spíš, jakoby by už hodně zvětralé kameny říkaly: Žil důstojně, jako „povedený“ žid a tím měl jeho život smysl… Podobně hojně – i když menší měrou – narážíme ve Studeném na spojení: halach be-jošro wo-neeman le-Jocro (ubíral se životem upřímně, věrně oddán svému Učiniteli…) Jedenkrát se setkáváme s parafrází ha-neehavim be-chajejhem הנאהביםבחייהם ובמותם לא נפרדו(005 – Reinerovi 1891), několikrát s titulem bachur ke-arazim ; בחור כארזיםPozoruhodný (v kontextu s jednoduchostí ostatních) je také obrat mawet kara dror - smrt mu byla vysvobozením… u náhrobku rav Chajima Flusse /1866/ (059) a také na jiných lokalitách zatím jen řídce zaznamenaná – zde ve Studeném ale celkem šestkrát opakovaná - závěrečná „pečeť“ nápisu (tzv. chatima) la-kec ha-jamin ja´amidehu Baal Ha-Rachamim – Na Konci dní ho opět vzkřísí (dosl. postaví na nohy) Pán Milosrdenství ….לקץ הימים יעמידהו בעל הרחמים a nakonec i krásná petira (závěrečná fráze) epitafu paní Jitl Steiner /1874/ dabka nafša be-Elohim Chajjim – דבקה נפשה באלקיםnijak originální, potkáváme ji i na jiných místech v republice, ale její víceznačný výklad dojme vždycky: a/ celou bytostí lnula ke Sladkému Požehnanému (a proto) b/ její duše přilnula a připojila se k Požehnanému…   Titulatury – 004 – achat me našim cadkanijot אחת מנשים צדקניות(dosl. jedna z žen oddaných Spravedlnosti) – ovšem „Našim cadkanijot je také ženská varianta tradičního spolku Chevra kadiša a dotyčný náhrobek se nachází v tzv. čestné řadě. Mohlo by tedy jít o členku ženského charitativního spolku. (Theresie Zellenka – 1885); Gabajem zdejší Chevra kadiša byl Lejb Pick ze Studeného /1855/, hned vedle něj leží místní mohel (obřezavač) Abraham Pollak z Měchovic /1853/; Synagogální funkci *šlijach cibbur vykonával mj. také Ber ben Mordechaj ze Štěpánova – shodou okolností nejstarší náhrobek zde ve Studeném /1724/ - foto-03; - náhrobek 145;   K epitafům anebo dekorativním náhrobkům, které pro uživatele portálu Kešet běžně zahrnujeme mezi tzv. highlights, lze zde ve Studeném přiřadit snad jen náhrobek Abrahama Zelenky /1869/ pro celkem kultivovaný pijut epitafu 006 ; a také naivní dětský hrob Hermínky Neumann /1894/ s andělíčkem a nepostradatelným dobovým veršem 049; dále již zcela „haskalový“ náhrobek Adama Picka /1889/ - opět pro pokus o pijut 090;   Ze zkratek zmíníme alespoň /ינב / jaca nišmato be-tahara /יצאה נשמתובטהרה/ ; / פצ/ po cafun /פה צפון /; a také / פנונ*ק/ po nitman we-nikbar /פהנטמן ונקבר/ 126; / ישר ויאק/ jašar wa-jere Elokim / ישר וירא אלקים/ 141;   Vedle již zmíněných otázek se při práci na dokumentaci narodily ještě další otazníky. Není jich mnoho a upozorníme vás na ně speciálním příspěvkem přímo v sekci otazníky.   Symbolika : Až na výjimečné výskyty (2 x) symbolů kohanim a levijim a jednoho případu tzv. „křídlaté“ macejvy / foto-04 / se i symbolika na Studeném řídí pravidlem skromné cudnosti… (27. ijar 5767)   navigátor - rozcestník

KESHET databáze židovských hřbitovů, Kešet, židovské hřbitovy, Projekt Chewra, Čechy, Čechách, Morava, Moravě, České, Moravské, hřbitov, pohřbívání, symbolika, judaismus