Již v kratičkém souboru, v němž se věnujeme základním titulaturám jsme u obratu *ha-naala upozornili na malou potíž - jak ho překládat? Z hebrejského kořene *ala (stoupat, povznést) může totiž znamenat jak „již zesnulého“ – který se povznesl do Vyšších ješivot, tak ale také někoho ušlechtilého. (duchovně vznešeného - *naala).

Všem, kdož měli pocit, že se snad pokoušíme pro zvýšení poetiky epitafů maličko znásilňovat jejich překlady a také nám na svědectví budiž macejva nr 356 z Babí hory, tedy židovského hřbitova kosohorského. Jak se sami můžete přesvědčit, zde se epitaf zmiňuje o panu Šemuelovi Rindlerovi, který byl  takříkajíc *naala meod – tuze vznešený.

Povznést se do vyšších studoven (odejít z tohoto okršleku) pochopitelně lze. Ale pokud všichni odcházíme „cestou veškerého života“ a vracíme „život Všeživému“, pak to jaksi provozujeme všcihni úplně stejně. Kmotřička smrt je, pravda, neúprosná, ale spravedlivá. Nelze umřít „tuze“. Anebo ano?

Pozn pro hebrejštinám. Námitka, že bychom mohli číst *jakar meod, naala atd. – tedy tuze vzácný, zesnuly a b*habojný se zamítá, neb by byli museli tesat *jakar meod, ha-naala.

Epitaf:  

Byl připojen ke svému lidu (el-amo), třetího dne v týdnu,
dne 22. sivan roku 5599
a zde ho pak uložili (toho),
jehož dobré jméno bylo známo na stezkách
b*habojnosti,
vždyť se vždy ubíral (*palas) cestou Upřímných a každou
usouženou duši nasytil.
Od Pána Pomoci (Adon mošija) dostane (i on) za své
konání a své milodary náležitou mzdu ..
takový byl vzácný a tuze ušlechtilý (meod naala), b*habojný
člověk (zkatka - iš jere Elokim), vážený pan Šemuel Rindler

Snímek: v originální velikosti - viz odkaz