Židovský hřbitov - Větrný Jeníkov
Popis: Situován poměrně odlehle od obce, podle všech historických zmínek i na základě naší katalogizace však lze soudit, že je od časů svého založení na svém původním místě – v téměř těsném sousedství s usedlostí – bývalým mlýnem. Velmi romantický hřbitov, udržovaný, se zbytky rozpadajícího se obvodového zdiva a obrysy budovy původní „tahary“. Nejstarší částí hřbitova je zadní (dolní) část až k prostoru proti vchodu na plochu hřbitova skrze zbytky „tahary“, kde nacházíme náhrobky již z roku 1700, 1709, 1737 atd. Je předpokladatelné, že po roce 1788 došlo k rozšíření směrem k mlýnu. Zde jsou uloženi mj. členové Chevra kadiša a také texty epitafů se začínají textově významně lišit (svým patosem, epikou a dobovému kontextu odpovídajícími verši) od epitafů z poměrně lakonických macejv historicky starších.
Hřbitov je ve středně dobré kondici. Ze dvou set jedenadevadesáti (291) dochovaných macejv anebo jejich zbytků jich třicítka (30) leží lícem k zemi anebo je již v takovém náklonu, že bez nezbytných prací a pohybu s macejvami nelze epitafy dešifrovat. Tento postup by však bylo možno doporučit pouze za předpokladu, že by se někdo ujal snahy pomoci hřbitovu k důstojnějšími vzhledu komplexně; Nicméně současné „respektování“ přirozeného vývoje (de facto zániku) hřbitova do jisté míry plně odpovídá halachickému : Prach jsi a v prach se obrátíš…“, protože celkový ráz hřbitova je natolik harmonický, že tu nelze v žádném případě mluvit o neúctě k mysteriu smrti (tedy o porušování kategorie *kavod ha-met) Pro epigrafické potřeby můžeme směle prohlásit že většinu místních „highlights“ se nám zachytit podařilo. Další pětadvacítka (25) macejv je dochována již pouze ve zlomcích anebo v torzu (sokly).
Na druhou stranu hrobová prst tohoto hřbitůvku s největší pravděpodobností kryje ještě určité procento padlých či vyvrácených macejv. Při čištění plochy hřbitova (při vytrhávání semenáčků) jsme takto přišli na dvě… Stejně tak je ale nutno počítat s tím, že se ke dnešnímu datu na ploše hřbitova zdaleka nenacházejí všechny náhrobníky (zejména ty modernější), nicméně existují hřbitůvky popleněné daleko razantněji, a je patrné, že jeníkovský hřbitov má jak svého Anděla, tak i pečlivý „proti-krkavčí“ dozor..
Charakteristika a zvláštnosti: Hřbitůvek je navýsost svérázný – jeho „video-prohlídku“ můžete absolvovat ZDE.
Katalogizace hřbitova spolehlivě potvrdila předpoklad, že se jedná o „svozový“ hřbitov. Mnoho pohřbených pochází z nedalekého Úsobí, ale také z Herálce, Humpolce a dokonce i Havl. Brodu. Jistě bude zajímavé spojit výsledky dokumentace poté, co se nám podaří zpracovat i Herálec a Humpolec. (Všechna vyskytující se příjmení najdete v připojené tabulce.) Parciální dokumentací z 30. let dvacátého století (180 epitafů do roku 1852) disponuje ŽMP pod signaturou 64988a.
Druhým rysem je poměrný „pořádek“ v rozmístění macejv. Zejména v té tzv. „novější části“. Co naopak překvapuje, je výskyt mladších macejv ve starší části hřbitova. Doložená vročení (často několika-generační skoky, ale shoda jmen a případně i příjmení) dokazují zcela zřetelné ukládání ve hřbitovních polích (sekcích /parcelách). S podobnou praxí se setkáváme vždy před rozšířením konkrétního žid. hřbitova i na jiných lokalitách, zde nejblíže také v Polné.
Určitou „zvláštností“ je výskyt cca tří macejv, které nemusí být skutečnými macejvami. V jednom případě – kámen se navíc nachází těsně u zdi – je plocha macejvy popsána pouze několika znaky - jakoby se na materiálu pouze „cvičil“ kamenický učeň. Další dva náhrobníky obsahují nápisy (kontextuálně) neuvěřitelně popřehazované, buď jakoby někdo méně zkušený špatně opisoval podle letmo naskicované předlohy epitafu, anebo – opět – jakoby kameník nebyl ani zběhlý v hebrejštině ani důsledný.
Jazyk a skladba epitafů: Starší náhrobky jsou lakoničtější, objevujeme zde jen víceméně standardní obraty jako např. „šabak chajim le-kol chaj“ (Vrátil jiskru svého žití Všeživému) ; „nitbakeš le-ješiva šel maala“ (pozván do vyšší ješivy); Ale (řeklo by se venkovský hřbitůvek) i epitafy pečlivě zpracované, velebící zásluhy zesnulého o blahu lidstva i obce. Velkou „pýchou“ zdejší židovské obce byl rav Tovija Lewi z Třebíče. (Jeho macejva je žel. poškozená).
Od druhé třetiny 19. století se i v Jeníkově setkáváme s přenádhernými ukázkami pijutu, kryptogramů a sofistikovaných epitafů. (Vše podrobněji v prolinku *highlights a v případě Jeníkova poprvé u nás na Kešetu/ Chewře dokonce i audio)
Symbolika: Symbolikou (početně poměrně skromnou) se jeníkovský hřbitov nijak významně nevymyká standardu. Až by se zdálo, že je v této lokalitě cudně střídmá. Mezi ty pozoruhodnější „výskyty“ lze zahrnout naivní florální motivek připomínající více makovici, dál už se zde objevuje skromný počet symbolů kohanim, levitské soupravy a koruny dobrého jména, v polovině 19. století se začíná objevovat i šesticípá hvězda.
(13. av 5768)
Jedna z macejv ve splynutí s časem – Jeníkov 2008
