Celý Jisroel bude mít podíl na *olam ha-ba. Neboť stojí psáno „A lid tvůj všecken spravedlivý, na věky dědičně obdrží zemi, prut štípení Mého, dílo rukou Mých ku slávě Mé …
2/1Rabi učíval: Jaká je cesta Přímých, any se jí člověk ubíral? Jakákoli, je-li k ozdobě toho, kdo ji koná, a nese-li mu i chválu druhých. Buď však ostražitý v konání „lehkých“ *micwot stejně jako těžkých, protože neznáš jaká je odměna za kterou z nich. A buď si vědom, že co ztrácíš *micwou, získáš odměnou za ni, zatímco co získáš přestoupením, ztratíš skrze ně. Přemyšluj nad třemi skutečnostmi a neupadneš do područí přestupnictví“ Věz, co jest nad tebou: vidoucí oko,naslouchající ucho a všechny tvé skutky zapisované do Knihy.
2/2Raban Gamliel,syn reb Jehudy ha Nasi učíval:Je dobré spojovat *talmud tora s *derech ha-arec neboť zabýváme-li se obojím, dává nám to zapomenout na hřích, protože vše, co se naučíme, není-li spojeno s činem,končívá neblaze a vleče za sebou hřích. A všichni, kdo se usilují o blaho obce, ať tak činí ve Jménu Nebes, aby jim byly zásluhy praotců ku pomoci a jejich spravedlnost obstála trvale. Vždyť, co máte na své straně (praví Nejvyšší) Já jsem s vámi a rozmnožím odměnu vaši podleúsilí vašeho..
2/3 Buďte opatrnípřikontaktu s vrchnostmi,neboť se nedružívají k člověku jinak, než pro svůj prospěch, staví se, jako by tě milovali ve chvíli, kdy něco potřebují, ale nepostaví se tebe ve chvíli, kdy budeš v úzkých.
2/4 Také učíval: Konej jeho vůli podobně jako konáváš svoji, aby On splnil tvoji vůli tak, jako ty plníš Jeho. Zmař svoji vůli před Jeho, chceš-li, aby i vůle ostatních ustoupila tvé. Hilel učíval: Neodděluj se od shromáždění a nespoléhejjen sám na sebe až do dne svého skonu. Rovněž nesuď bližního, dokud se neoctneš na jeho místě, a nevypouštěj slovo, které nemůže být slyšeno (=srozuměno), neboť nakonec slyšeno bude. A neříkej, budu si opakovat (= studovat mišnu), hned jak budu mít čas, může se stát, že ho mít nebudeš.
2/5A ještě: nenamlouej si, že snad zpustlík pojme bázeň před hříchem, a že se *amharec stane *chasidem, že se ostýchavý něčo naučí a příliš přísný /*kapdan/ něčemu naučí, že ten, kdo se přespříliš zabývá obchodem (obživou, činností), zmoudří. A tam, kde nejsou lidé, usiluj abys zůstal člověkem.
2/6Také se stalo, že uviděl lebku plovoucí na hladině moře a řekl jí: Zato žes topil jiné, tě utopili a ti, kdo tě utopili, budou utopeni.
2/7 Dále učil: Mnoho masa mnoho tlení, mnoho majetku mnoho neklidu, mnoho žen mnoho černokněžnictví, mnoho otrokyňmnoho hádek, mnoho služebníků mnoho krádeže, mnoho zákona mnoho života, mnoho vysedávání (na Zákonem) mnoho moudrosti, mnoho rad mnoho prozíravosti, mnoho cedakot mnoho pokoje -získavší dobré jméno, získal zisk pro sebe, kdo si získal (nastudoval) Zákon, získal si život ve světě, který přijde.
2/8 Raban Jochanan ben Zakaj přijal od Hilela a Šamaje, a učíval pak: I kdyby ses naučil mnoho ze Zákona, nepřičítej si to za zásluhu, vždyť (jedině) k tomu jsi byl stvořen. (2/10)Raban Jochanan ben Zakaj měl pět žáků a to: Eliezera ben Horkanos, Jehošuu ben Chananja, Josei ha-Kohena, Šimjona ben Natanael a Eliezera ben Arach. (2/11)Vyjmenoval jejich klady: rabi Eliezer ber Horkanos – cisterna vysmolená, z níž se neztratí jediná kapka;Jehošuja ben Chananja – blahoslaveni, kdo ho porodili;Josei ha-Kohen – zb-žný; Šimjon ben Natanael – (plný) bázně před hříchem; a Eliezer ben Arach – zřídlo, které stále mocní (2/12) Učíval: Ocitli-li by se všichni Moudří Jisroele na jedné misce vah a Eliezer ben Horkanos na druhé, převáží všechny. Aba Šaul pak jeho jménem prohlásil: Kdyby se na jedné misce vah ocitli všichni Moudří Jisroele spolu s Eliezerem ben Horkanos a Eliezer ben Arach na druhé, převáží je všechny.
2/9Řekl jim. Vyjděte a vizte, která je ta dobrá cesta, jíž by se měl člověk přidržet? Rabbi Eliezer opáčil: „Dobrotivé oko“; rabbi Jehošua pravil: „Dobrý přítel“; rabi Josei prohlásil: „Dobrý soused“;rabbi Šimjon pravil: „(Dar) vidět následky“ a rabi Eliezer prohlásil: „Dobré srdce“. Na to řekl (Jochanan) – slova Eliezera ben Arach se mi zdají nad všechna ostatní, neboť je v sobě zahrnují. (2/14)Potom je vyzval: Jděte a vizte, jaká je (naopak) nedobrá cesta, jíž by se měl člověk vystříhat? rabbi Eliezer pravil: „Zlý pohled“; rabbi Jehošua opáčil: „Špatný přítel“; rabi Josei prohlásil: „Špatný soused“; rabbi Šimjon pravil: „Ten, kdo si půjčuje a nemá na splacení. Neboť půjčovat si od člověka, je jako půjčovat si od Nebes, neboť jest psáno: Zadlužuje se hříšník a nesplácí, spravedlivý se smilovává a daruje…“; rabbi Eleazar pravil: „Špatné srdce“. Načež jim Jochanan odpověděl: Slova Eliezera ben Arach se mi zdají nad všechna ostatní, neboť je v sobě obsahují.
2/10 Každý pak vyslovil tři ponaučení:rabbi Eliezer pravil: Budiž ti čest tvého blížního stejně drahá jako tvá vlastní a nebuď náchylný hněvivosti;navrať se ke dni tešně před svou smrtí; a hřej se u Moudrých jako u ohniště, avšak bud při tom ostražitý na jeho žár, aby ses nepopálil, protože jejich polibek (=hryznutí) je jako polibek lištice a jejich bodnutí jako bodnutí štíra, jejich uštknutí jako uštknutízmije, všechna pak slova jejich jako uhlí řeřavé.
2/11 Rabbi Jehošuja pravil: Zlé oko, zlý pud a nenávist k lidem sprovozují ze světa.
2/12 Rabbi Josei pravil: Ceň si majetku bližního svého jako svého vlastního; věnuj se (*hataken) Zákonu, protože něco takového se nedědí, a všechny tvé skutky buďtež konány ve Jménu Nebes.
2/13 Rabbi Šimjon pravil: Buďostražitý při čtení *Šema a modlíš-li se, nebudiž tvá modlitba jen tak ze zvyku (*keva = automatická), nýbrž prostírej před Nejvyššímprosby o milost a slitování, neboť jest psáno: On jest milostivý a lítostivý, dlouho shovívající a hojného milosrdenství, kterýž se smilovává nad činiteli nepravosti. A nelži sám sobě do kapsy.
2/14 Rabbi Eliezer učíval: Buď bdělýa věz (= měj připravenu) odpověď Epikurejcům. Věz také, před kým se prostírá tvé usilování, kdo ti nařídil tvé poslání a od koho za to také přijmeš odměnu
2/15 Rabi Tarfon pravil: Den je krátký a práce mnoho, dělníci jsou zahálčivía jejich odměna vysoká a Hospodář naléhá. (Doslova "tlačí") heb. dochek
2/16 Dále pravil: Nezáleží na tobě, kdy svoji práci skončíš, ale nemáš právo se od ní osvobodit. Naučíš-li se Zákonům (života) co nejvíc, bude ti také bohatě zaplaceno, neboť Hospodář je věrný a odplatí ti přesně podle skutků tvých a pamatuj, že odměna spravedlivým je schystána ve světě, který má přijít.
