Projekt KEŠET
 
   
Odborné  a vědecké práce jiných autorů                    
         
Obsah najdete zde:


Hugo Gold -
políbený a osvícený člověk. Narodil se roku 1895 ve Vídni a zemřel až v roce 1974 v Tel Avivu. Pro nás je ale klíčové  předválečné období jeho života, kdy se stal iniciátorem a také vydavatelem jedinečné Encyklopedie židovských obcí v Čechách a na Moravě. (Později zpracoval a vydal také Vídeň, Bukovinu, Bratislavu aj.) Působil také časopisecky. Zájmy i svým posláním de facto následovník svého strýce Maxe (Meira) Hichla - zakladatele sionistického hnutí  "Poalej Cijjon"  a především majitele nejvýznamnějšího židovského nakladatelství na Moravě - nakladatelství "Jüdischer Buch- und Kunstverlag. Původem ze Slavkova u Brna (1874), k čemuž se mj. přiznává i přímo v dedikaci k "moravskému Goldovi". Goldovy "židovské obce" jsou dodnes cenným zdrojem  informací o historii českého židovstva, právě proto, že je nezřídka zpracovávali lokální historikové a kronikáři, pro které i "nepodstatné detaily" nebyly nepodstatné ..
      Kromě odkazu na "internetového" Golda vám však nabízíme i práce těch, kteří spolupracovali přímo s námi anebo samostatně, a přesto stojí o to, aby jejich výsledky byly přístupné veřejně. Za což jim patří "kol kabod" (všechna čest) a naše upřímné poděkování...

Obsah najdete zde:

-------=====ooo=====-------

000-a: Kroky
(základní kroky při dokumentování hřbitova) Poslední dobou se zvýšil zájem odborné i laické veřejnosti o židovské hřbitovy. Ve snaze přinést další střípky do mozaiky židovské historie se rozšiřuje dosavadní skupina odborníků o další nadšence, většinou z řad studentů, kteří chtějí číst a přepisovat epitafy anebo přispět k dokumentaci jinou formou práce... píše Petra Černá, dnes už také jeden z "dosavadních odorníků" - spolu s prací Ladislava Faigla je i tato práce velice užitečným příspěvkem - rukojetí a metodikou

000-b:
 Mapování - Metodika při mapování (vytváření plánů) židovských hřbitovů. Seminární práce Ladislava Faigla zveřejněná v roce 2010

000-c: Chevra kadiša - soustředěná diplomová práce Ester Krištofové z roku 2008 je zveřejněna přímo na portálu Karlovy univerzity. Odtud jsme si ji také dovolili převzít a pro všecny případy i zachovat, pro případ, že by se na domácím webu časem ztratila. Ke stažení anebo on-line studiu - zde.  (new)

002 - Babčice
 Jedná se o oblast  části bývalého táborského okresu  vymezenou zhruba městy Mladá Vožice, Pacov a  Chýnov. Počátky žid. osídlení spadají do přelomu 17. a 18. století.. Je to období typické, neboť tehdy se šlechta začala ve větší míře věnovat režijnímu podnikání a zřizovala na svých panstvích palírny, na něž dosazovala židovské nájemce... Výborná, zasvěcená a poctivě zpracovaná studie Karla Vošty, autora (uživatelům Kešetu) již známého díky jeho dnes již rozebrané  publikaci o židech z Radenína. Zahrnuje historii babčické obce spolu s popisem a nástinem historického vývoje dokumentace hřbitova. A také dobové souvislosti a mnoho zajímavých detailů ...

088 -  Hroznětín (Lichtenstadt)  -- Přestože se profesor Linke mýlil v označení nejstarší části hřbitova, jíž je patrně část bezprostředně dole u říčky Bystřičky, přesto jsme svědky toho, za jaký skvost byl hroznětínský hřbitov, který byl jako "nový" založen již v roce 1618 (!!) a patří tak k nejstarším židovským hřbitovům v Čechách, vždy považován ... zmiňuje Chajim Kočí ve svém webovském příspěvku o Hroznětíně. Obsahuje základní data i zajímavosti z historie tohoto hřbitova.

141 - Kožlany - Pro zájemce o pohled  do naší hlubší minulosti jsou staré židovské hřbitovy a jejich epitafy rovněž  významným historickým dokumentem amnohy jediných dokladem o existenci dnes již zaniklé  židovské obce(...), uvádí ve své 80-ti stránkové diplomové práci Petra Vladařová.  Její studie je vedle dokonalého pohledu na kožlanský židovský hřbitov cenná také úvodními kapitolami popisujícímí průběh dokumentace a nástin její metodiky.   new

160 - Libochovice -  Zda-li židé měli v Libochovicích synagogu dříve nevíme, nicméně místo, dům, vyhrazený ke společným modlitbám lze přepokládat. Nejstarší zpráva o libochovické synagoze je z r. 1651. Z této zmínky se však nic bližšího nedovídáme...   Kvalitní SOČ.  Autor Jakub Zentner čerpá "sám ze sebe" , resp. ze své o dva roky mladší práce; 59 stran -  Jeho SOČ obsahuje řadu obecných informací - jak už to u studentských prací bývá, ale také cenné snímky,  kvalitní tabulky a  citlivé citace zdrojů. Celý text si stáhnete - zde. O tamní (dnes již neexistující) synagoze uvádí Jakub: toto 

160 -  Libochovice  -- Simon Kuh se narodil roku 1786 rodičům Samsonovi a Theresii. Byl druhorozeným synem, ale jeho starší bratr zemřel, a tak také získává roku 1811 povolení ke sňatku... Měl čtyři syny (Jakoba Löbla, Joachima, Samsona a Jisroele) a bylo velmi obtížné získat všem povolení k sňatku. Proto prosil vrchnost, aby jeho nejstarší směl odejít do Teplic... Bakalářská práce Zdeňky Vostré. Cenná svým tzv. "výběrovým katalogem" s uvedením prosopografií k vybraným osobám a osobnostem.  Nevýhodou, hebrejština zpracována na podivném fontu, po stažení se vám nezobrazí. Celý text se vám na lištu přímo stáhne -zde ; 
Možnost náhledu (i stažení) také  zde

174- Malá Šitboř -
hřbitov v Šitboři je prvním z několika v regionu, na kterém probíhaly systematické dokumentační práce. Výsledkem je práce, která se nezabývá jen hřbitovem, ale také historií obcí a historií židovské komunity.  Doplněno o vyčerpávající rešerže z matrik.  Autor: Lukáš Svoboda; Celý text - zde

211 - Nýrsko
:       První zmínka o Židech poblíž Nýrska pochází z r. 1385 , kdy jsou v listině krále Václava IV. jmenováni dva klatovští Židé jako poddaní královské komory. Přibližně o 80 let později se dovídáme z listiny , ve které Oldřich z Janovic stanoví podmínky, za kterých se může usadit Žid Baroch (Baruch) se svými lidmi. Písemnost je psána česky a vydána 25. 4. 1466. Přesný rok, kdy se usídlily první židovské rodiny v Nýrsku není znám ...  Autor: Irena Vaňkátová Celý text se vám na lištu stáhne kliknutím sem  
Možnost náhledu (i stažení) také  zde.

212 -  Olomouc : hravý, maličko sentimentální ale zajímavý pohled na dobové pohlednice a počítačové pohledy,  na olomouckou synagogu; Daleko pozoruhodnější je skutečnost, že vitrážová okna, která na snímku vidíte, se podařilo zachránit laskavým  úsilím laskavých - you tube.

212 - Olomouc (okna) -  Na tuto noc se pamatuji velice dobře. Bylo mi tehdy osm, bydleli jsme hned za rohem...Vysoké plameny šlehaly a olizovaly celou synagogu. Hasiči sice přijeli, ale dostali striktní zákaz podílet se na hašení. Nocí se ozýval praskot a řinčení skel -- Nenechte se mýlit, zní to možná posmutněle, ale to, co nabízíme, je obrovský příběh naděje... (
smazali sami autoři - brzy doplníme)


242 - Poutno
v:  Přibližme si takto získané informace na židovské rodině Lappertů, jejíž někteří příslušníci jsou pochováni na poutnovském hřbitově. Lappertovi žili v domě č. p. VI, který stál v uličce vybíhající z návsi západním směrem. V jeho blízkosti stávala synagoga. Na císařských otiscích stabilního katastru je označen číslem 39 a červenou barvou. Unikátní studie Lukáše Svobody spojuje informace z hist. pramenů s dochovanými macevami - k přímému stažení zdeMožnost náhledu (i stažení) také   zde

302 - Táborsko - Studie (závěrečná práce na Fil. fakultě UK ) z pera Karla Vošty se sice věnuje židovským pěčetím, obsahuje ale komlexní pohled nejen na témata sfragistiky ale i emancipace židovstva, židovských cechů a osobních pečetí... :P  Informačně je cenná zejména její regionální část a pochopitelně i všechny obrazové přílohy ...  Práci určitě uvítají i ti, kteří se tématu věnují např. v Třebíči a ve Volyni. Možnost náhledu (i stažení)  zde         (new

305 - Telice (Delitsch) - ... našli jsme například soubor náhrobků lékařské rodiny Wölflerů, která pocházela z Prostiboře. Leopold Wölfler byl místním lékaře a také jeho syn se stal lékařem, dokonce dvorním radou. Stal se kapacitou v oboru vnitřní chirurgie a ve své době dokonce jako vůbec první na světě provedl určité specifické operace žaludku. Jeho dídla se v lékařské literatuře citují dodnes. Zejména v německy mluvících oblastech.... Fred Chvátal je jedním z klíčových dokumentátorů židovských hřbitovů na Tachovsku, v okolí Plzně a také směrem na jih Čech.V publikaci se mu podařilo využít svých podkladlů z dokumentace (podobně jako my u nás na Kešetu) k popularizaci svého výzkumu směrem k širší veřejnosti. Pro uživatele (čtenáře) je velice cenné i to, že v publikace kromě samotných epitafů a jejich překladů cituje rovněž poznatky a informace získané z archivních pramenů, vlastně  podobným způsobem jako to zavedl Lukáš Svoboda ve svých studiích.

359 - Žatec:   Na Žatec a žatecké židy se dnes dá už jen vzpomínat, listovat v dobových materiálech a na výstavních panelech. Ale byli tu.. a jsou i na webu ... První písemná zmínka o židovských obyvatelích v Žatci pochází z roku 1350, kdy Karel IV. potvrzuje synovi Matyáše z Chebu -- virtuální výstavu najdete zde

400 - Synagogální nápisy - Dolní Kounice (051):  dokonalá a zasvěcená studie z pera Olgy Sixtové s roku 2008 (sic) - fotografie. Zasvěceně rozebírá jednotlivé nápisy a uvádí i jejich hebrejskou podobu podle příslušných sidurů.  new


 

KESHET databáze židovských hřbitovů, Kešet, židovské hřbitovy, Projekt Chewra, Čechy, Čechách, Morava, Moravě, České, Moravské, hřbitov, pohřbívání, symbolika, judaismus