Kořeny tohoto názvu nacházíme v Slově -- A viduci obyvatelé země to truchlení na onom místě, řekli těžký to zármutek mají Egyptští (ejvel kaved ze la-micrajjim).. (gn 50:11) Název „Semachot“ je vlastně eufemismus (v hebrejštině znamená „radost, potěšování“) a ujal nikoli snad pro nějakou „škodolibost“ nad truchlením Egyptských (ostatně truchlili na pohřbu Žida!), ale s největší pravděpodobností proto, že posláním lidkých bytostí je radovat se v B-hu. Zajímavý je i jeho „přídomek“ rabbati, který znamená „větší“. To samo o sobě předpokládá existenci jiného „menšího“. Encyklopaedia Judaica uvádí že „menší“ Ejvel skutečně existoval a obsahoval také soubor *micwot a *halachot spojených kromě pohřebnictví také s *bikur ha-cholim (péčí o nemocné).
Datace – dnes dochovaný „Ejvel rabbati“ je post-talmudického a patrně palestinského původu. Je ale celkem pravděpodobné, že „Rabbati“ do sebe pojal a občas i přímo cituje „menší Ejvel“, který je datován do doby Gamliele II. (tedy do 2.století n.l.) Samotný „Rabbati“ (v dnešní nám dochované podobě) musel být uzavřen nejpozději během století devátého, protože r. Natronaj ben Hilaj, který tehdy zastával gaonský post (853-856) ve své odpovědi na otázku: “Co je to Ejvel rabbati?“ uvádí, že existují dvě sbírky týkající se pohřbu a otázek smrti – malý a velký Ejvel. Do Babylonie dochází známost toto díla zhruba o století dříve (gaon Šerira). Raši již cituje přímo verzi dochovanou i nám.
Pro nás je podstatné že „Rabbati“ (zhruba z poloviny osmého století), který v sobě zahrnuje přinejmenším část „malého“ (ze století druhého), představuje nejstarší kolekci rituálních předpisů, halachických pokynů a agadického materiálu k námi pojednávanému tématu.
Členění– Dílo je rozčleněno do 14 oddílů (které, jak patrno, víceméně přesně respektuje i Šulchan Aruch a Kicur Sulchan Aruch) i.-- goses ii.– jak se pohlíží na sebevraždu iii.-- rozdíly při pohřbívání dospělých a dětí
iv.-- tum’at kohanim v.– činnosti, kterých by se měl truchlící vyvarovat vi.-- sedmidení vii.– šlošim viii.– některé „lidové“ zvyky, které lze přesto dodržet ix.– specifikace způsobu držení smutku podle míry příbuzenství x.– pravidla smutku zachovávaná, dokud je mrtvý ještě nepohřben xi.– pravidla a pořadí pohřbů při více současných úmrtích xii.– způsob počítání *sedmidení, *šlošim a celoročního smutku xiii.– zvláštní pasáž věnovaná „ukládání kostí“ (tzv. ossilegiu) a transportu ostatků xiv.– co je vhodné a co ne v souvislosti se hřbitovem
Obsah:
První část traktátu - ke stažení ve wordu.
Druhá část traktátu - ke stažení ve wordu
Komentář Nachalat Jaakov - ke stažení
Pro čtenáře bude jistě zajímavé srovnat si, která pravidla a někdy i citace přecházejí bezprostředně do dikce halachického kodexu Šulchan Aruch a naopak obohacením mu mohou být zvyky a tradice, které se již nedodržují. Řada *hilchot uváděných v Šulchanu ve spise Ejvel rabbati ještě chybí anebo je zde přítomna pouze v „zárodečném“ stádiu, cenné a čtenářsky vděčné jsou alegorie, příměry a podobenství, kterými naopak Šulchan příliš neplýtvá. Práce na překladu byly zahájeny v lednu 2004. Případné dotazy, podněty a upozornění rádi vyslechneme na adrese: chewra@seznam.cz
KESHET databáze židovských h?bitov?, Kešet, židovské h?bitovy, Projekt Chewra, ?echy, ?echách, Morava, Morav?, ?eské, Moravské, h?bitov, poh?bívání, symbolika, judaismus